Jak se žije abstinentům v Česku (PD 4/2011)

Vážená redakce, trochu opožděně se mi dostalo do ruky první číslo časopisu Psychologie a článek o abstinentech mne doslova nadzdvihl ze židle. S manželem jsme oba 100% abstinenti, nepili jsme ani jeden už v době, kdy jsme se seznámili. Nejsme ani abstinující alkoholici, dokonce nepatříme ani do žádné náboženské skupiny či sekty, troufám si tvrdit, že nezapadáme ani do skupiny, kdy abstinence je naší životní filosofií. Nepijeme, protože nám zkrátka alkohol nechutná. Někdy se mi moc líbí večerní rituál otvírání vína a nalévání do skleniček na vysoké nožičce, ale znám to jen z filmů. Pokud bych někdy v budoucnu ochutnala alkohol, který by mi chutnal, tak třeba v rozumné míře pít začnu, ale v současné době to tak nemám. Nemíním se kvůli společenskému stereotypu do něčeho nutit. Nicméně si myslím, že těch skupin abstinentů bude určitě více, minimálně tedy ještě skupina lidí, jimž alkohol nechutná.

Placená zóna