Náušnice

Edita pracovala u firmy pomalu už čtvrtý měsíc, ale ještě se jí nepodařilo se s nikým pořádně spřátelit. Spíš to vypadalo, že přijde i o těch pár dušiček, které se tvářily vstřícně, když nastoupila. Pěkně ji to štvalo. Jak má získat nějaké zákulisní informace, když se s ní nebaví ani klika u dveří? Zdálo se, že snad i její osvědčený způsob selže. První pokus udělala krátce po svém nástupu. Věděla, že je to nejspolehlivější způsob, jak si získat respekt ostatních. Tady by se jí ani nemuselo dělat špatně z rosolovatého pupku vedoucího oddělení jako posledně. Týpek, který šéfoval tady, by rozhodně stál za hřích. Jenže inženýr Votava se zdál vůči jejím trikům imunní. Jednu dobu už si začínala myslet, že tenhle vysoký modrooký blonďák s vytříbeným m vkusem a smyslem pro humor r bude nejspíš menšinový. Neměla to s kým prodiskutovat, což ji neskutečně hnětlo. Jednou zkusila naťuknout kolegyni, kterou tak trochu předběhla u kávovaru, ale vysloužila si jen další nepříjemnou odpověď. Minulý týden na teambuildingu na Konopišti se rozhodla, že prolomí ledy. Jestli není gay, tak ho prostě dostane do postele a hotovo. A pak se postará, aby všichni pochopili, že jí mají prokazovat patřičnou úctu.