Pohledem psycholožky

Změny v oblasti partnerství a rodiny se nedají oddělit od boje žen za rovnoprávnost. Spolu s ním mizí společenský tlak na odpovědnost mužů. Je to jako spirála, která se roztáčí. Na jedné straně ženy cítí, že se nemůžou spolehnout na odpovědnost mužů a udržují si vlastní kariéru. A současně energii k oné po tisíce let skryté podpoře mužů jako živitelů věnují sobě. A muži naopak, když tuto podporu od žen nedostávají, odmítají na sebe brát závazky. Žijí mnohdy nezodpovědný život, nechtějí se zavazovat ke starostem o děti, o rodinu. Čím víc jsou muži nezodpovědní, tím víc jsou ženy samostatnější, a tím víc se muži ocitávají v pozici toho, kdo už není potřeba a na koho ženy nakonec ani příliš neberou ohled. V partnerství roste nezávislost dvou lidí, kteří se na sebe moc nevážou ani materiálně, ani kariérně, ani ekonomicky. Dvojí kariéra znamená dvojí individualizaci, partneři mnohdy kvůli pracovnímu vytížení nemohou, ale často ani nechtějí věnovat čas na slaďování se v názorech, ve společném trávení volného času. Jsou to osobnosti, které se velmi tolerují, ale nemají zdaleka tolik společného jako dřívější partneři. Dá se říct, že až rozdíly v představách, jak moc máme být propojeni, způsobí, že se partneři nakonec rozejdou. Ze singles začátku tisíciletí se vyvinuli mingles. U nás jde hlavně o generaci tzv. Husákových dětí, které nejprve objevovaly svět, staraly se o sebe a rodit děti začaly až po třicítce. Jsou mnohdy zvyklí na vlastní životní styl a nejsou ochotni přizpůsobovat se partnerovi - a první, kdo to odnese, jsou děti. Ten lepší scénář je, že děti jsou s každým z rodičů vystaveny různým aktivitám, mohou tím získat. Základem ovšem je, aby se partneři byli schopni o dětech domluvit… Trend mingles se pravděpodobně bude dál rozvíjet především ve vyšších sociálních vrstvách. Tam, kde existuje ekonomická či emocionální závislost, nemožnost nebo neschopnost lidí vytvářet samostatně kvalitní životní programy, budou převažovat těsnější formy soužití a společné vytváření těchto programů.