Židovský myslitel Martin Buber sepsal své stěžejní dílo v reakci na otřes svých hodnot způsobený první světovou válkou. Psychologicky zajímavý je také vliv Buberova dětství - nikdy nepoznal svoji matku, což prožíval jako „promeškané setkání“. Tato zkušenost v něm probudila touhu po opravdovém vztahu s druhým člověkem. Já a Ty tak můžeme chápat jako snahu o návrat k dialogické podstatě každého člověka -tedy k pojetí člověka jako bytosti, kterou charakterizuje její schopnost vztahu k druhým.
Podle Bubera existují dva postoje člověka ke skutečnosti - vztahování „Já - Ty“ a „Já - Ono“. Rozdíl těchto dvou módů vnímání popisuje Buber na příkladu s melodií.
Podobně jako předchůdce Gestalt psychologie Christian von Ehrenfels pozoruje Buber, že abychom melodii byli schopni uchopit jako melodii, musíme ji vnímat jako celek, který je více než součet jednotlivých tónů.
Ve vnímání druhého v módu „Já - Ty“ ho vnímáme jako takovýto celek, zatímco v analyzujícím módu „Já - Ono“ druhého redukujeme na pouhý součet jeho vlastností a charakteristik. Podobně jako kdybychom redukovali melodii na její jednotlivé tóny. Ve světě Já - Ono přistupujeme k druhému objektivizujícím způsobem, v němž s ním nejsme v opravdovém kontaktu.
Pro člověka je prý ale naštěstí stále přirozené, že z módu „Já - Ono“ průběžně přechází do autentického módu „Já - Ty“. V takto vnímaném světě se s druhým setkávám opravdově, jsem skutečně člověk a jako lidi vnímám i druhé. Buber nepopisuje taková setkávání pouze psychologicky, ale zajímá se i o duchovní rovinu -tím nejvyšším druhým, s nímž se jde opravdově setkat, je „věčné Ty“, které je pro nás bližší než naše vlastní Já a které nás zároveň vždy přesahuje - Bůh.
Buberův poměrně krátký, avšak v historii filozofie a psychologie zásadní spisek Já a Ty se nám neustále snaží připomínat, že člověk je primárně bytostí ve vztahu. Přestože se někomu může zdát Buberův jazyk až příliš poetický a nadnesený, téma vztahu k druhým zůstává stále aktuální. Buber popisuje stav „Já - Ty“ jako autentický vztah k druhému - a v současné době jsme stále postaveni před otázku, nakolik je takový vztah realizovatelný a nakolik jde pouze o ideální stav, k němuž se lze vždy jenom nekonečně přibližovat.
***
Autentický vztah k druhému - proč je důležitý a jsme ho vůbec schopni?
Martin Buber: Já a Ty, Praha, Portál 2016