Málokoho už překvapí, že ve výsledcích důležitých politických hlasování hraje velkou roli internet, a zejména sociální sítě. Asi by nás ale stále mělo udivit, jak velkou moc právě sociální sítě mohou mít. Pokud veřejně sdílíme své osobní údaje a názory, mohou o nás schopní analytici získat nepřeberné množství informací. V obou významných politických rozhodnutích minulého roku -výsledku brexitu i výhře Donalda Trumpa v prezidentských volbách - pracovala pro vítězné strany společnost Cambridge Analytica, která využívala dat ze sociálních sítí k analýze uživatelských preferencí a následné politické kampani. S nápadem přišel polský psycholog Michal Kosinski, který vytvořil dotazník zkoumající několik psychologických rysů člověka: jeho otevřenost novým zkušenostem, svědomitost, extrovertnost, přívětivost a vyrovnanost. Na základě jednoduchého dotazníku, který sdílel na Facebooku a který k jeho vlastnímu překvapení vyplnily miliony lidí, tímto způsobem dokázal vytvořit psychologický model, který byl schopný poměrně přesně určit individuální preference uživatelů Facebooku. Kosinski zažertoval, že ze 70 „lajků“ bude znát člověka lépe než jeho kamarádi a z 300 „lajků“ než jeho vlastní partner. Metoda je postupně dováděna k dokonalosti právě společností Cambridge Analytica, která získané znalosti uživatelů Facebooku využívá k cílené politické kampani, jež každému servíruje politickou reklamu přesně podle jeho preferencí. Asi i sám Orwell, který při popisech sledování Velkým bratrem využil veškerou svoji uměleckou fantazii, by byl překvapen, jak se zcela dobrovolně podvolujeme neustálému sledování našich životů.