Sedmdesáti let se letos dožívá americký spisovatel Stephen King, autor vynikajících románů Carrie, To, Osvícení a jiných. A není důvod, proč si jej nepřipomenout i ve škole.
To, že je Stephen King skvělý spisovatel, vědí miliony čtenářů na celém světě. Jen intelektuálové, počítaje v to i řadu pedagogů, se to ještě nedozvěděli, případně si tento fakt odmítají připustit, neboť jsou nedůvěřiví k úspěchu. A u Kinga je to úspěch vskutku mimořádný.
Kingovo dílo dnes čítá možná víc stran než Bible, z níž ostatně často čerpá náměty. Jeho základní vypravěčskou figurou je „co by se stalo, kdyby“ - kdyby člověk dokázal předpovídat budoucnost, cestovat časem, měl schopnost telekineze, pyrokineze apod. Pokud takové náměty odbudete coby fantasmagorickou kuriozitu, pak tu jsou romány jako Řbitov zviřátek či Zelená míle, které tematizují zmrtvýchvstání, resp. navrácení do života, což jsou základní kameny náboženské víry. King o nich filozofuje po svém, tedy prostřednictvím příběhů.
V Maine i v Aši
Nikdy jsem moc nepochopil, proč má autor marketingovou nálepku hororového spisovatele. U jeho knih jsem se snad nikdy nebál, zato jsem hltal stránku za stránkou, byť jich bylo třeba hodně přes tisícovku (viz třeba Svědectví). Pravda, několik kingovek jsem nedočetl, ale většina mě vtáhla do svého světa jako vír Maelström. Tajemstvím jeho úspěchu jsou uvěřitelné postavy v neuvěřitelných situacích. Důvěrně známý středostavovský svět zde čelí atakům temných sil, které se ovšem většinou rodí v lidské mysli. King dokáže vydestilovat z reality jakési obecné zlo, takže se příběh může odehrávat stejně tak na americkém maloměstě jako v Aši.
Thrillerové zápletky docílí toho, že se nebudete nudit a po zbytek času můžete s autorem meditovat o základních otázkách. Důkazem, že v jeho románech je něco víc než jen děj, je celá řada tristních filmových adaptací Kingových děl (vyjma majstrštyků Osvícení, Zelená míle, Vykoupení z věznice Shawshank aj.). Jaksi mimochodem oceňuji na autorovi i jistou cudnost a věrnost poměrům, v nichž vyrostl. King se nikdy ve svých prózách neopájel bohatstvím a úspěchem jako třeba u nás Michal Viewegh, ačkoli by k tomu jeho mimořádné postavení mohlo svádět.
Oslava tvořivosti
Ve škole jsem Kingovy knihy vždy propagoval coby doporučenou četbu, a to i pro žáky na druhém stupni základky. Minimálně u dětí se to vždy setkávalo s dobrým ohlasem. Neznám jiné dílo než Carrie, kde by byl pojednán tak výstižně problém šikany. Tématem zla i naděje se zabývá soubor novel Čtyři roční doby. A pokud chcete dětem vysvětlit současnou vlnu terorismu, sáhněte po autorově zatím posledním románu Konec hlídky. Příběh o vraždících lidských „dronech“, řízených na dálku, je palčivou metaforou atentátníků, ovládaných ideologií, jejímž jménem páchají zlo. Oslavou tvoření a literatury vůbec je nedávno vydaný román Právo nálezce - a vlastně všechny knihy tohoto pozoruhodného autora.