ZKOUŠENÍ PO NEMOCI

Jak je to se zkoušením dítěte po nemoci? Není výjimkou, že první den dva po návratu do školy žák dostane hned několik špatných známek z testů. Na co tedy jsou třídnice a značené absence v docházce? Prý si mají učivo opatřit a doplnit od spolužáků. Nemalý úkol pro nemocné dítě, respektive pro jeho rodiče, kteří mají shánět sešity na opsání. Jestli má žák v době nemoci udržet tempo se zdravými spolužáky, tak to ani nemusí marodit a může rovnou zůstat ve škole. Není to spíše pohodlnost učitele, nemůže dát žákovi náhradní test někdy jindy? K. J., Praha Je rozdíl v tom, když student chybí jeden dva dny. Nebudu ho zkoušet z látky z minulé hodiny, ale není důvod, proč by měl být omlouván z látky starší, kterou už má zvládnutou. Při delší absenci záleží na tom, proč student chyběl. Byl-li uvolněn na dovolenou s rodiči, je to jeho volba a nemá nárok se omlouvat, ostatně byl uvolněn za podmínky, že si učivo dožene a omlouvat se nebude. Pokud doma ležel po operaci kolena, stačí mu pár dní na rozkoukání, protože zasádrované koleno není překážkou v domácím studiu. V době internetu, Facebooku, na němž je v každodenním

kontaktu se spolužáky, mobilů, do nichž se dá ofotit stránka ze sešitu a poslat, a dalších komunikačních vymožeností skutečně není problém zjistit, co se probíralo. Pokud je student nemocný a učit se opravdu nemůže (viróza, chřipka, teplota - prostě nemocný), domluvím se s ním na lhůtě, dokdy si dožene látku, podle délky a absence. Zaráží mě ovšem, že by gymnaziálnímu studentovi měli sešity na opsání shánět rodiče. I na osmiletých gymnáziích jsou přece děti minimálně jedenáct nebo dvanáct let staré, tedy dost velké na to, aby si to zařídily samy.

Odpovídala Veronika Válková, gymnaziální profesorka dějepisu a latiny.