Angličtina v mateřské škole ano, nebo ne?

Může raná výuka cizí řeči oslabovat přijetí pravidel mateřské řeči? Jak ovlivňuje výuka cizího jazyka vývoj dítěte? Do jaké míry zasahuje rozvíjející se sebepojetí dítěte? Když vycházím z dlouhodobého pozorování výuky anglickéhojazyka v předškolním věku, tak zjišťuji, že většina dětí má v procesu osvojování si mateřského jazyka vyvinuté základní schopnosti, díky nimž jsou děti schopny se učit nový jazyk. Během učení jazyka se tyto schopnosti mohoudále rozvíjet. Jedná se o:Schopnost zachycovat určité významy, chápat smysl celých výroků a to na základě učitelčiny intonace, mimiky, gestikulace a kontextu mezi tím, co bylo řečeno a schopnosti"dekódovat"smysl slyšeného. Děti tutoschopnost dále rozvíjejí a další rozvoj je to, na čem při učení se cizím jazykům záleží.Schopnost zvládat omezené lingvistické významy. V raném stádiu učení cizího jazyka lze pozorovat, že děti si s jazykem často hrají a pokoušejí se zvýšit své jazykové schopnosti přenášením toho, co se už naučily, do jinéhokontextu a vymýšlením nových slov nebo výrazů. Než se děti začnou formálně učit, jsou schopny dlouho předtím zvládnout kreativně cizí jazyk.Schopnost nepřímého učení. Děti se neučí slovíčka, fráze nebo vazby jako samostatné prvky, ale zajímají je příběhy, kterým se pokoušejí porozumět. Rády opakují zvuk nových slov, baví je písničky a říkanky, mají rády pohyb.Chtějí najít odpovědi na hádanky, imitují hlasy postav ze scének, používají vazby, které učitelka uvádí. Dokáží napodobovat tak dobře, že se jejich výslovnost velice blíží vzoru, který předtím slyšely. Tak se děti nevědomky učídůležitým jazykovým dovednostem. Jazyk zde není cílem sám o sobě, ale přirozeným prostředkem jak dosáhnout cíle v komunikaci.Schopnost učit se prostřednictvím fantazie a představivosti. Děti vědí, že hraní na něco je jen hra. Dokáží v herních situacích přijímat cizí jazyk jako svůj vlastní. A cizí jazyk se tak stává postupně známější.Schopnost porozumět. Děti se učí chápat, co slyší, uvažováním o tom, co by to mohlo znamenat. Porozumění pomáhají obrázky, kresby, mimika, gestikulace a další vizuální pomůcky. To, co si dítě myslí, že fráze či otázkaznamená, je ověřováno neustálým opakováním. Je-li obsah výuky smysluplný, zajímavý, vzrušující nebo zábavný, dochází k tomu, že děti jsou více motivovány, aby rozuměly tomu, co slyšely.Potěšení ze schopnosti porozumět např. krátkému příběhu nebo scénce v cizím jazyku zvyšuje sebeúctu dětí a zvyšuje jejich motivaci k učení. Z vlastní zkušenosti vím, že nejsilnější motivace učit se a poznávat cizí řeč je právě vpředškolním věku. V základní škole děti již tuto motivaci ztrácejí. Nedávné objevy v kognitivní psychologii jasně prokazují, že rozvoj dovedností cizího jazyka neprobíhá nezávisle na obecném kognitivním vývoji dítěte. Pokud seděti například zabývají rozluštěním významu věty, kterou ode mne slyšely, využívají schopností, které také potřebují pro řešení úloh v jiných oblastech vzdělávání. Mezi tyto schopnosti patří např. řešení problémů, určováníkauzálních vztahů, tvorba závěrů na základě analogie apod. Tímto způsobem lze pomáhat rozvíjet obecné intelektové schopnosti dítěte a zároveň rozvíjet jeho schopnost naslouchání a mluvení. Pokud je projekt výuky angličtinysestaven tak, aby byly neustále aktivovány všechny smysly tak, jak je to jen možné, pokud se jedná o vícesmyslovou motivaci dítěte, tak je víc než jisté, že taková výuka pozitivně ovlivní vývoj dítěte. Děti mají velkou potřebusi hrát, ale i potřebu poznávat. Pokud spojíme poznávání s hrou, připravíme podmínky i pro náročnější činnosti, jakou je i učení se cizímu jazyku.