Netradiční Drakiáda

„Léto odlétá, podzim přilétá, kluk už dráčka chystá.“ To si děti prozpěvovaly pod křiklavě modrou oblohou na zahradě mateřské školy, kam přišly jedno podzimní odpoledne se svými rodiči na netradiční Drakiádu. Když se řekne Drakiáda, snad každému se vybaví pouštění draka. Já jsem si však vymyslela pro děti nevšední Drakiádu, ze které se stala oblíbená tradice. Vše začíná domácím tvořením, kdy děti spolu se svými rodiči s nadšením vyrábí toho nejkrásnějšího draka. Nemá létat, ale musí ho tvořit každý kluk i holčička svým umem a vtipem. To byste nevěřili svým očím, co všechno děti vymyslí. Každým rokem se objevují stále lepší a velkolepější nápady. Některý dráček je vyroben z mušlí, jiný ze šnečích ulit, další krasavec je z látky, na některou dračici se nalepily i šišky. Hned po příchodu na školní zahradu mateřské školy bylo vidět na předškolácích startovní napětí, kdy si aranžovali svoje draky do ruky na start, protože prvním úkolem byl vlastní dračí průlet v pořádném dračím slalomu. Po společném dračím reji a focení se draci usídlili na plotě zahrady, protože jejich majitele čekaly dračí úkoly nejrůznější obtížnosti. A bylo z čeho vybírat. Největší zájem byl o jízdu na kolečku, kde se v závěru sahalo drakovi na nos. U stolečků se skládali rozstříhaní draci, počítaly se dračí zuby nebo se chytali draci na udici. Velké oblibě se těšil hod do polystyrenového draka míčem a hod kroužky do zubů ležícího polystyrenového draka. Nikdo se nebál prolézt dračí jeskyní a naopak vylézal s úsměvem. Pohled na rodiče, jak soutěžili s dětmi, kdo dřív pověsí draky na šňůru, byl radostnou podívanou. K vybití dračí energie došlo při skákání v pytlích, kde měli skokani polechtat dráčka na vlasech. I hod měkkým míčkem na kuželky vyzdobené dračími hlavami a poznávání tvarů hmatem se zavázanýma očima se všem líbily. V nejlepším je třeba skončit, je nutné dočerpat dračí energii. K tomu jsme využili žáru ohně a dračích pochoutek. Od dohořívajícího ohně se nikomu moc domů nechtělo. Bylo krásným zážitkem vidět zahradu mateřské školy plnou spokojených rodičů a dětí a úsměv na tvářích všech zúčastněných, i těch již školce dávno odrostlých, kteří se k nám vracejí jako vlaštovky. Ale už na nás také volali draci na plotě! A kam že poletí? No přece do ložnice, kde je mají děti nad postýlkou, tam se jim bude krásně odpočívat. A budou dětem připomínat tuto nezapomenutelnou legraci, než je vystřídají noví kamarádi. Tak za rok, draci!

Placená zóna

Bc. Věra Daňková