U krmelce

Naše škola je už deset let členem ekologického klubu Tereza.Učíme děti šetrnému poměru k přírodě. Nezapomínáme ani na lesní zvířátka. Začínáme už na podzim. To přijde za dětmi na besedu myslivec a vysvětluje, která zvířátka v lese žijí, čím se živí a hlavně jak jim můžeme prospět apomoci překonat zimní období.A tak sbíráme kaštany, žaludy, bukvice a jiné lesní plody. Ty pak sušíme pro zvířátka.V den návštěvy krmelců si děti přinesou z domova v batůžku pro zvířátka jablka, mrkev, tvrdé pečivo a jiné pochutiny.Na cestu vyrážíme hned po svačině. Cestou si střídavě vyměňujeme role: děti jsou učitelkami a naopak učitelky dětmi. Říkáme si, která cesta je kratší nebo delší, pojmenováváme druhy stromů a keřů, rozlišujeme stopy srnců,zajíců, koček nebo psů. Plížíme se sněhem, skáčeme do závějí, přeskakujeme potůčky. Vysvětlujeme dětem, proč v zimě sněží, kdo sníh vítá (třeba lyžaři, sáňkaři) a komu způsobuje potíže (silničáři, řidiči).Na krmelci se podepíšeme velkými písmeny -MŠ. Děti přemýšlejí, která slova na M nebo Š začínají. Vystoupíme i na kazatelnu, díváme se"dalekohledem"z ruliček papíru a hledáme významné orientační body - kostel,školu, vysoké stromy, pojmenováváme vesnice v nejbližším okolí. Děti jsou šťastné, vypovídané, mají červené tváře. Menší děti povzbudíme a pochválíme, aby zpáteční cestu bez potíží ušly. V šatně se děti o své dojmy dělí srodiči. Doma i ve škole zachycují své zážitky kreslením a malováním. Při obědě se ptají, jestli občerstvení zvířátka našla a jak jim asi chutnalo.