Vítáme tě, jaro!

Sdružení rodičů Čtyřlístek se snaží doplnit již tak dost pestrý program dětí z Mateřské školy Drobného o víkendové akce určené i jejich rodičům. Již po několikáté jsme se pokusili přiblížit dětem staré zvyky a obyčeje. Tentokrát jsme se rozhodli pro vynášení Smrtky. Tato činnost patřila vždy mládeži, a tak jsme ji svěřili těm nejmenším. Vše jsme naplánovali na Smrtnou neděli 25. března. Paní učitelky se s dětmi naučily mnoho jarních básniček a písniček. My dospělí jsme se vydali do knihovny pátrat po popěvcích a říkadlech k vynášení Smrtky právě z Nového Města. Jaro nám však připravilo překvapení v podobě bohaté sněhové nadílky, a tak jsme vynášení odložili na neděli květnou, která loni připadla na první dubnový den. Smrtku připravily děti z výtvarného kroužku. Povedla se jim natolik, že jsme váhali, zda ji vůbec do potoka hodit. V určenou hodinu jsme se sešli před školkou a za zpěvu jarních písní a za křiku hesel jako „Zimo, zimo táhni pryč…“ nebo „Neseme Smrtku do Nového Města…“ jsme se vydali na Oboru k potoku. Tam jsme svrhli Smrtku do vody, ale nerozběhli jsme se podle tradice pryč, ale naopak všichni jsme se zájmem sledovali, kam až Smrtka dopluje. Na závěr jsme si všichni zatančili, zazpívali a přivítali jaro zvoláním: „…Hu, hu, hu, jaro už je tu!“ Kromě oživování starých tradic se snažíme zavádět i zvyklosti nové. A tak se stalo již tradicí, že první teplou dubnovou sobotu se sejdou rodiče s dětmi na školní zahradě ke slavnostnímu otevření. Ale neslaví se se šampaňským a chlebíčky, ale s lopatou, hráběmi a kolečkem. Loni jsme se sešli už 14. dubna. Rodiče se tradičně pustili do úklidu celé zahrady, aby děti už v pondělí mohly vytáhnout lopatky a bábovky a pustit se na písku do práce. Děti se pod vedením jedné z maminek pustily do přípravy kotlíkové polévky. Krájely zeleninu, podávaly koření a ochutnávaly. Úklidové práce šly všem od ruky, a tak než se polévka dovařila, zahráli jsme si s dětmi několik her. I loni se podařilo uvařit polévky dvě. Když byla první z nich hotová (mimochodem byla to výborná gulášovka), všichni se s chutí pustili do jídla. Než se dovařila druhá polévka, tentokrát zeleninová, mohly děti vyzkoušet nové prolézačky na školní zahradě. I zeleninová polévka, která byla tak hustá, že v ní stála vařečka, všem chutnala. I když myslím, že dětem víc chutnala ta gulášovka. Taky z ní nezbyla ani kapka. Nakonec jsme u dohořívajícího ohně vypili kávu, děti si daly čaj a s pocitem dobře vykonané práce jsme se rozešli domů.