Být „mamánek“ svědčí duševnímu zdraví

Vědci zjistili, že „maminčini kluci“ jsou duševně zdravější. Plyne to z výzkumu, který pro APA vedl Carlos Santos, profesor z Arizona State University‘s School of Social and Family Dynamics. Santos zkoumal skupinu 426 chlapců, studentů středních škol, a zajímalo ho, zda dávají přednost chování, které se stereotypně považuje za mužné (nechuť k ventilování svých pocitů a fyzickým kontaktům), nebo zda upřednostňují otevřenou komunikaci o emocích. Chlapci se měli vyjádřit k výrokům jako „Je důležité mluvit o svých pocitech s přáteli“, „Problémy s ostatními jsou jen moje věc“ nebo „Když mám problém, nikomu do toho nic není“. Vědci zjistili, že chlapci během dospívání dávají přednost mužnému chování. Mladí muži, kteří měli blízký vztah s matkou, byli ale přístupnější otevřeným projevům emocí. Blízký vztah k otci neměl podle výzkumu takový efekt. Santos dále zjistil, že chlapcům, kteří měli blízký vztah k matce, se i lépe vedlo ve škole. „Matčina podpora a blízkost chlapcům pomáhá vybřednout z hypermaskulinních stereotypů a svědčí jejich duševnímu zdraví,“ konstatoval Santos. Kromě toho, že výzkum potvrdil, že chlapci, kteří mají dobrý vztah s matkou, jsou otevřenější a nenechávají si problémy pro sebe, což je dobré pro jejich psychickou pohodu, Santos zjistil, že „chlapáctví“ ve smyslu maskulinních stereotypů se vyskytuje u chlapců všech etnických skupin, a to ve stejném poměru. Tím vyvrátil mýtus o tom, že hypermaskulinní chlapáctví se více vyskytuje u příslušníků etnických menšin.