Morena - ženem zimu ze dvora!

K dávným lidovým tradicím dozajista vždy zjara hned po masopustu patřilo vyhánění zimy, vlastně takové ukončení její vlády v přírodě. Současné děti již tuto starou tradici ani neznají, a tak jsme se jim ji snažili přiblížit aspoň ve školce. Při společných dopoledních hrátkách a obnovování tradic jsme vytvořili ošklivou Morenu čili Smrtku z látek, vaty a dřevěného kůlu, děti jí nakonec na krk pověsily věnec z kvítí jako symbol jara. Byla opravdu ošklivá a my se všichni už těšili až se jí a současně i zimy zbavíme. Její osud byl tedy zpečetěn a jedno odpoledne bylo vyhrazené na velký slavnostní průvod s Morenou. Nebylo to jen tak obyčejné procesí -čekalo na nás i rodiče s dětmi několik překvapení. Vybaveni všelijakými hudebními nástroji jsme jako velká skupina vyrazili směrem k nedalekému rybníku Oko. Zpívali jsme písničky a dělali vydatný hluk a každý, kdo šel okolo, se mohl k našemu průvodu připojit. U Oka to však nebylo jen tak - čekal tam na nás vodník, který nechtěl dovolit vhození Moreny, dokud mu nesesbíráme všechny jeho pentličky. Nakonec se to podařilo, jeden ze šikovných tatínků rozhoupal Morenu nad vodou a šup tam s ní! Doprovodili jsme ji jarní písničkou a papírovou kytičkou puštěnou na vodu, kterou si děti také vyrobily ve školce. Radost byla veliká, ale tím naše putování nekončilo - museli jsme to jaro pořádně probudit a tak cesta vedla lesním parkem až k Hejkalovi, který pro nás měl další úkol. Nejprve se nám trochu schovával, protože byl plachý, ale potom si s dětmi dokonce popovídal. A co že jsme to pro něj měli udělat? Přiznal se, že vzal vodníkovi pentličky, ale vítr mu je rozfoukal - děti se tedy rozběhly posbírat po lesoparku všechny barevné stuhy. Pak jsme již hejkalovi zamávali a zamířili zpět na školní zahradu, kde nás očekávala víla Jarněnka - spokojená, že jsme jí předali vládu nad jarem posbíráním kytiček v parku a zprávou, že Morena je již z kola venku. Poděkovala dětem, odměnila je pokladem, který si ovšem děti musely na zahradě najít a rozloučila se s námi. Měla totiž moc práce - chystat všechny ty jarní květiny, na které se těšíme, a probudit zimní spáče. Děti byly zvědavé, zda Morena odplavala, nebo zůstala na vodě, a to pro nás byla další záminka navštívit při vycházce zmíněný rybník. Skutečně tam nebyla a na zpáteční cestě nás již lechtalo jarní sluníčko. Ještě několik dní probíhaly ve školce výměny zážitků z této vydařené odpolední akce, která si kladla za cíl obnovení této prastaré tradice. Myslím, že se nám to i povedlo.

Placená zóna

Drahoslava Lehoczká