Pravěká dobrodružství

Po hektickém předvánočním čase jsme se rozhodli prožít dobrodružství v pravěku. Projekt začal pozvolným listováním a prohlížením nejrůznějších knih a encyklopedií a postupně nás zcela pohltil. A tak jsme bubnovali na tělo a různé dřevěné předměty kolem pomyslného ohně, spolu se „šamanem“ tančili a zaříkávali, malovali jsme novými technikami (jednotlivě i ve skupinkách) – uhlem a suchým pastelem – mamuty, bojovníky, pravěké ženy, ohně, chýše a „nástěnné malby“ nejen na čtvrtky, ale i na pečicí papír nejrůznějších formátů. Ze samotvrdnoucí hmoty jsme vyráběli šperky a úlomky kostí, korálky, pazourky, z keramické hlíny jsme si uhnětli a pak nazdobili pravěkou misku, společně jsme namalovali mapu archeologických nálezů podle skutečnosti a z klacků a papírových hrotů jsme si vyrobili oštěpy. Dozvěděli se spoustu informací o době dávno minulé – jak lidé žili, co jedli, kde bydleli, jaká žila zvířata, naučili jsme se nová slova – pravěk, člověk neandertálský, naleziště, archeolog, oštěp, pazourek, mamut. A na mapě jsme si ukázali naleziště u nás i ve světě. Výrobků a obrázků nakonec bylo tolik, že jsme se rozhodli ve všech prostorách školky uspořádat výstavu s tématem pravěku. Chtěli jsme dětem ukázat, jak se taková opravdová výstava připravuje – všechny exponáty měly popisku se jménem a věkem autora, názvem díla a použité techniky. Výstava byla slavnostně zahájena vernisáží s pohoštěním, nezbytným šampaňským a přestřihnutím pásky. Vyvrcholením pak byla společná prohlídka. Výstava se setkala s velkým zájmem rodičů i prarodičů, děti byly pyšné na svoje práce, byly schopné o vystavených exponátech rodičům vyprávět spoustu věcí. Myslím, že zážitek z vernisáže, výstavy a vlastně celého lednového projektu byl opravdu silný a že v dětech zůstane na dlouhou dobu.

Placená zóna

Vladimíra Ottomanská