VODNÍ HRÁTKY ZE ZAHRÁDKY

Nastal červen a nám se přiblížilo rozloučení s předškoláčky a jejich rodiči. Protože jsme si na určené odpoledne objednali slunné a teplé počasí, mohlo se rozloučení uskutečnit na naší školní zahradě. Hřející sluníčko vytáhlo z domovů spoustu rodičů, takže účast na akci byla téměř stoprocentní. A co děti a jejich rodiče na zahradě čekalo? Hned po příchodu u brány bylo první stanoviště, na kterém dítě a rodič dostali gumovou rukavici, kterou společnými silami naplnili vodou. Šikovný rodič pak rukavici obratně zauzloval. Pak následovalo druhé stanoviště, kde si rodič s dítětem vodou naplněnou rukavicí házeli. Přihrávky musely být opatrné, ale občas i přes největší snahu rukavice praskla a voda se vylila. Pak dvojici nezbývalo nic jiného, než se vráti t zpět na první stanoviště a naplnit vodou novou rukavici a celý druhý úkol plnit znovu. Dvojice, které vodou naplněné rukavice „přežily“, čekalo třetí stanoviště. Na něm děti házely rukavicí na cíl - terč na dřevěné tabuli. Děti musely házet tak dlouho, dokud se jim nepodařilo hodem do dřevěného terče rukavici prasknout. Na čtvrté zastávce byla připravená otočná sprcha. Každá dvojice (rodič s dítětem) dostala jeden balón. Rodiče s dětmi se rozestoupili po obvodu kruhu (sprcha na tyči byla ve středu kruhu). Dítě dopravilo míč do středu kruhu ke sprše, rodič musel pro míč běžet a přinést ho zpět na obvodovou startovací čáru. Děti radostně běhaly pod stříkající sprchou, ale rodiče se zpočátku snažili vystihnout okamžik, kdy byla stříkající sprcha na opačné straně. Měli byste je vidět po ukončení úkolu, voda z nich kapala jako vodníkovi ze šosu. Nikomu to ale nevadilo a všichni jsme se u této soutěže nasmáli. Bylo to příjemné osvěžení v parném červnovém odpoledni. Abychom se přece jen trošku usušili, šikovní tatínci rozdělali v ohništi oheň, na kterém jsme si opekli výborné špekáčky, které snad ještě nikdy nechutnaly tak skvěle. U plápolajícího ohníčku jsme si zazpívali písničky, které jsme se s dětmi ve školce naučili. S rodiči jsme zavzpomínali na celé tři roky, které nám všem neuvěřitelně rychle uběhly. Sluníčko začalo zapadat a nám nezbývalo nic jiného, než se rozloučit. Bylo to moc příjemně prožité odpoledne, na které budeme všichni dlouho vzpomínat. Všem rodičům přeji, aby měli šťastné a spokojené děti .