Drastické diety – dálnice od kil (nejen) k vráskám, plešatění a lámavosti nehtů

Velmi často pozorujeme, jak zejména dospělí, ale bohužel i dospívající a často už školáčci, ve snaze zbavit se šikany ze strany rodiny nebo vrstevníků začnou drasticky hubnout na váze. Chtějí se zavděčit okolí nebo dokázat sami sobě, že „všechno jde, když se chce“? Není divu. Stres, který působí neustále „přátelské“ upozorňování a dotazy okolí na „kulaťoučkou postavu“, „dopřávání si“ a „hříšky“, zasahuje hlavně sociálně nejisté, úzkostné nebo naopak ambiciózní jedince mezi námi. Ohroženi jsou přetížení a věčně hladoví dětští sportovci, ale i ty děti a dospívající, kteří se blíží k fázi pubertálního růstu a mají vyšší růstový potenciál díky genetice v rodině. Vypadají robustněji než ostatní a je jasno – moc jedí, musí zhubnout!

Jako proutek

V současnosti je dospělá i dětská populace ohrožena fanatickou snahou o „štíhlost“ až vychrtlost podstatně víc než v minulosti. Příčin je několik. Jednak současné děti tráví minimum času venku při různých hrách s vrstevníky, jednak se o ně rodiče nepřiměřeně obávají a všude je vozí – takže dramaticky ubyl pohyb dětí ve školním věku a tím u některých i objem svaloviny v dospělosti. Je to spíš velká nevýhoda pro imunitní systém, psychickou odolnost i fyzickou výkonnost. Ale postižení jsou „in“ – mají nízký BMI, úzké boky a vejdou se do velikostí XS! V dospívání se víc chatuje, než randí, a dospělí ve snaze vydělat co nejvíc prodlužují svou pracovní dobu přes osm hodin, zanedbávají pobyt venku; víkendy, dovolené a noci tráví u televize. Řada lidí pozoruje žárlivě vyhublé postavy herců a moderátorů, kteří se snaží vypadat jako vytáhlí náctiletí čahouni po celý mediální život. Možná mají genetickou výhodu, možná platí za svůj vzhled nepřiměřenou daň v podobě otročení postavě na úkor zájmů, přátel a rodinného života – kdo ví? Většinová populace ale pracuje buď s větší fyzickou zátěží – a má tomu odpovídající NORMÁLNÍ BMI , část obézních zas vede pasivní konzumní vystresovaný život a možná i proto se musí „obalit tukem“, aby ten nápor – často bez snídaně, obědů a teplé večeře – zvládli.

Změnila se i strava – dospělí méně vaří a víc nakupují hotová jídla nebo polotovary, všude je nabídka fast foodů, sladkých nápojů a pamlsků, dokonce i některé školní jídelny nabízejí minimum ryb a luštěnin a živí děti stravou odpovídající poválečným recepturám. Přibyl stres a tlak na výkon a vlastně na podivnou průměrnost. Časopisy a média jsou plné vychrtlých mediálních hvězd bez sekundárních pohlavních znaků nebo „vylepšených“ photoshopem nebo plastickou chirurgií, sociální sítě pořádají hony na ty, kdo se tělesnou stavbou liší od „ideálu“, obchody přetékají oblečením pro dospělé v miniaturních asijských – pro nás dětských - velikostech. Všemocný a všudypřítomný pavouk obchodu na světové síti na tuto poptávku „zhubnout- a to co nejrychleji“ samozřejmě reaguje nabídkou „řešení“ – internet je zaplaven protichůdnými a často drastickými dietami.

Myslete na kůži!

Dnes vás chci přimět zamyslet se nad tím, co takové drastické zásahy do stravy bez zamyšlení se nad příčinami touhy po zhubnutí i nad důvody „přibrání“ mohou způsobit naší kůži. Ono totiž není jedno, když sice zhubnete na váze, ale zničíte si pleť, případně začnete trpět padáním vlasů, narušením hormonální činnosti, poruchami růstu, chudokrevností, opakovanými infekcemi, ekzémy nebo akné. Jeden problém vzhledu je nahrazen problémem jiným, mnohdy závažnějším a hůře i déle a obtížněji léčitelným. Pojďme se tedy na naši kůži a její potřeby i funkci podívat trošku podrobněji:

Kůže je orgán, zaujímající plochu kolem dvou metrů čtverečních na povrchu krytá tenkou vrstvou odlupujících se a zrohovatělých (mrtvých) buněk pokožky. Pokožka je silná 0,3-4mm a sestává z pěti vrstev různě vysokých buněk, které se během 27 dnů posunují ze spodní vrstvy pokožky zvolna vzhůru k povrchu, zplošťují a nahrazují ty odumřelé. Pokožka je bariérou proti infekci a udržuje si za normálních okolností stálé pH 5,5, které neumožňuje množení plísní a infekce v ní. Pod pokožkou je vlastní kůže, tvořená škárou s kolagenními a elastickými vlákny, která udržují pevnost a pružnost kůže, obsahuje také pigmentovou vrstvu, cévy a nervy - a neobsahuje tuk. Tato vrstva kůže je „zodpovědná“ za otisky prstů i vrásky, za vnímání chladu i hmatových podnětů, za tvorbu imunitní bariéry i bariéry proti UV záření a za vnímání bolesti. Třetí vrstva - podkožní vazivo, kde je hlavní součástí tuk, působí jako tepelná izolace organismu a zábrana úniku tepla z pracujících svalů pod ní, jsou v ní uloženy i receptory tlaku a tahu.

Kůže tvoří četné záhyby, v nichž se tvoří tak zvaná kožní adnexa, pod něž souborně řadíme vlasy, chlupy a nehty. V anatomii rozeznáváme řadu typů různých „chlupů“ a dělíme je podle umístění, funkce i stavby. V dospělosti tak máme (neodstraňujeme-li vše od řas dolů) kromě chloupků na těle, obočí a řas také chloupky v uších, v nosním vchodu, v podpaží, v oblasti pohlavních orgánů a vlasy na hlavě nebo (zejména muži) vousy na bradě. Adnexa jsou tvořena zrohovatělou vrstvou pokožky a nahrazují se ze spodních vrstev pokožky – u chlupů a vlasů z kořene chlupu či vlasu tvořeného pokožkou a vazivem a ukrytého ve folikulu, nehty se tvoří z pokožky v místě nehtového lůžka. V případě, že kůže není dostatečně prokrvená a teplá nebo je nedostatečně silná podkožní tuková vrstva, vinou chladu nebo stresu pozorujeme „husí kůži“ a některé chlupy a vlasy se mohou, díky přítomnosti svalů v kůži, naježit.

Kůže a její adnexa ke své bezchybné funkci potřebují jednak dostatek živin a jejich správný poměr vzhledem k věku, tělesné stavbě, zdravotnímu stavu a fyzické i psychické zátěži kůží obaleného jedince. Potřebuje i dostatek stavebních látek pro kolagenní vlákna v kůži, pro dobrou imunitu 30-50 mg zinku (je v různých semínkách), dále měď a vitamin B6, které napomáhají tvorbě kožního pigmentu melaninu a 100-200 mg selenu (obsahují ho třeba paraořechy). Z vitaminů rozpustných v tucích (a bez nich nevstřebatelných) je to hlavně cca 400 IU vitaminu E a vitamin D, dostatek vody pro pružnost kůže a dobrou obnovu vlasů, chlupů a nehtů a ve vodě rozpustné vitaminy skupiny C a B-hlavně B12 – cca 100mg denně. Vitamin B12 chybí ve stravě veganů a jeho nedostatek vede také k chudokrevnosti. Pro dobrou kondici kůže a jejích adnex potřebujeme i kyselinu listovou asi 400 mg denně, karotenoidy (červená barviva obsažená třeba v mrkvi) a flavonoidy (modrá a fialová barviva, která jsou třeba v čaji a fazolích, ale též v jablcích, bobulovinách a obilninách. Je jich dostatek i v hořké čokoládě, která už, na rozdíl od mléka a mléčných výrobků, NENÍ považována za příčinu akné, ale prospívá kůži, vlasům, chlupům i nehtům. Čokoláda, je-li kvalitní, je také plná rostlinných tuků, které obsahují dostatek nenasycených mastných kyselin omega 3 stejně jako rostlinné oleje a rybí tuk. Dvě až tři porce tučných ryb týdně (losos, makrela nebo sardinky) hodně kůži a adnexům pomáhají.

Nepouštějte se do extrémů

Z výše uvedeného souhrnu všeho toho, co prospívá kůži a vlasům, chlupům i nehtům, nelze vyřadit správnou dodávku kyslíku, otužování proti chladu i teplu, jímž trénujeme prokrvení kůže, dostatek vápníku a správnou péči o čistotu i promašťování kůže zvenčí – bez zbytečného odmašťování a bez aplikace silných kyselin nebo alkálií – to vše totiž může škodit.

Z drastických snah zhubnout tedy jmenuji postupně BEZ POŘADÍ v podstatě namátkou tyto způsoby „hubnutí“, které jsou schopné zničit vaši kůži, imunitu, zdraví i duševní rovnováhu. Těmito dálnicemi ke ztrhanému vzhledu a poruchám příjmu potravy jsou zejména: půsty a hladovky, omezování obilovin, ovoce, rostlinných a rybích tuků v potravě, aplikace projímadel, pití sladkých tekutin nebo louhů či chlorových „detoxikačních kůr“, nadměrné kořenění, vynechávání ořechů, semínek, luštěnin a vajec ze stravy, nízkokalorické diety pod 7500 kilojoulů denně, jednostranné diety (z nejznámějších - vajíčková, tukožroutská polévka, ketodieta, Dukanova dieta, Atkinsonova dieta, paleostrava, limonádová – Master Cleanse z poslední doby - nebo módní fanatické veganství a makrobiotika), „odkyselování“ organismu, projímadla a diuretické – odvodňovací kůry a další nesmyslné způsoby změn stravy, které lze na internetu i v šuškandě mezi hubnoucími najít.

Jakmile během nebo po takové drastické „dietě“ bez porady s lékařem a bez respektu k vlastní genetice, stavbě těla, zdravotnímu stavu a aktivitám zpozorujete vyšší lámavost nehtů, větší šupinatění kůže, zhoršené hojení povrchních ran na kůži, vypadávání vlasů či ochlupení nebo záněty, ztrátu podkožního tuku, zimomřivost a změnu kvality vlasů, je zle. A je jasné, že jste sice drasticky „shodili kila“, ale ublížili svému obalu a ochraně – kůži – a možná ublížíte i vnitřním orgánům nebo psychice, pokud PŘESTO v nezdravé „dietě“ pokračujete.

Zkrátka, cítíte-li se pyšní na své hubnutí, ale okolí vám projevuje soustrast nad tím, jak jste zestárli, zešedivěli nebo kolik vám přibylo vrásek – zabrzděte a jděte se poradit k lékaři. Nenechte se drastickou dietou svléci z kůže a připravit o vlasy, nehty nebo duševní rovnováhu či zdraví!

Hodně rozumu, rozvahy, kritického myšlení i zdraví přeje Kateřina Cajthamlová.

Kateřina Cajthamlová
Internistka, systemická psychoterapeutka, popularizátorka zdravého životního stylu (Prima: Jste to, co jíte 2005-2012, ČT: DoktorKA 2014-2016), spoluautorka knih Čtěte pohádky, čtěte mezi řádky (Hinková, Cajthamlová 2010), Nebezpečný svět kalorií – Z pohledu tří lékařů (Doleček, Středa, Cajthamlová, 2013), Management osobního rozvoje (Cajthamlová, Pauknerová, Bedrnová, 2014). V říjnu vyšla její zatím poslední kniha Abeceda moderního rodiče (Vyšehrad, 2017).