Ten muž je génius. Z této jedné holé věty sestával doporučující dopis, jejž mladému matematikovi Johnu Nashovi napsal koncem čtyřicátých let jeho profesor.
Nash se tak ocitl na univerzitě v Princetonu, kde zahájil doktorská studia. Bylo mu lehce přes dvacet. Svoji genialitu potvrdil a hned v roce 1950 získal doktorát. O generaci starší matematici jen zírali, když překládal řešení do té doby neřešitelných matematických problémů. Nashovy objevné teorie her dodnes nalézají uplatnění v ekonomii, evoluční biologii, účetnictví, politologii, vojenství i při konstrukci umělé inteligence či výpočetní techniky. Z génia se stala hvězda – časopis Fortune jej v roce 1958 označil za hvězdu „nové matematiky“.
Genialita nemívá daleko k podivínství, ba dokonce šílenství – a Nash (nechtěně) potvrdil i toto. Právě koncem padesátých let se u něho naplno projevila ničivá paranoidní schizofrenie. Později, s odstupem, nabyl Nash přesvědčení, že náchylnost k psychickému onemocnění chodívá ruku v ruce s nadáním pro tvořivé myšlení, které je tak vlastní právě géniům.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.