Tři svíčky

Rubrika Co letí u dětí, kterou najdete v časopise na straně 28, slaví třetí narozeniny. Sledujeme v ní různé módní trendy a fenomény dětského světa nikoli ve snaze vlichotit se do přízně nejmenších, ale lépe pochopit, co je zajímá, případně co si výrobci myslí, že děti zajímá. 

Kolikrát jsme si už říkali, že s touto rubrikou skončíme, abychom ji nerozmělňovali, ale pak se vždy na poslední chvíli objevil nový trend, který stál za reflexi. A když už přibyla na narozeninovém dortu třetí svíčka, můžeme se za tím mnohohlavým oslavencem trochu ohlédnout. Co tedy letí u dětí?

Upřímně řečeno, dnešní děti zajímá především mobil. To je jejich pátá končetina či tykadlo, kterým hmatají kolem sebe. Dětský svět vůbec je hodně virtuální, i když všemocná síť občas vyšle své služebníky i do přírody, třeba když hledají kešky, lapají pumprlíky aplikací Pokémon GO, prolézají staré ruiny dík webům urbexu anebo je uhranula videa o magnet fishingu, o němž píšeme v aktuálním čísle.  

Celkově lze ovšem říci, že svět dětských mód je roztříštěný. Od dob Harryho Pottera byste těžko hledali knihu či film, na němž by se shodli téměř všichni. Dokonce ani v pop-music nenajdete opravdu výrazný šlágr. Žádné Despacito nemá na Holky z naší školky, které si tenkrát broukali opravdu všichni. Je však zajímavé, že v záplavě elektronických her a robotických hraček u dětí stále vítězí hebcí plyšáci, byť opravdového pejska či kočičku nenahradí.  

Z těch zaručeně nových fenoménů bych na prvním místě jmenoval youtubery, ať si o nich myslíte cokoli. Děti poprvé v historii masivně ovlivňují celebrity nikoli z oblasti showbyznysu či sportu, ale mladičtí excentrici, kteří neprošli žádným sítem, nepodléhají žádné kontrole a jsou pro rodiče naprosto neznámí. Mně osobně je nepochopitelný i tzv. let’s playing, videozáznam průběhu hraní videohry, tj. sledování někoho, kdo hraje hru na počítači. Jako byste svačili tím, že se díváte na někoho, kdo jí rohlík.

Výraznými proměnami prošlo též dětské sběratelství. V dřevních dobách shromažďovali malí syslíci poštovní známky, kameny či sukulenty, skrze něž se mohli i něco dozvědět o světě. Za socialismu se nejvíc pídilo po všem, co jen trochu připomínalo Západ (obaly od žvýkaček, čokolád, limonád). A dnes? Obchodní řetězce dětem dirigují, které tajtrlíky mají chtít sbírat, hlavně aby peněženky maminek co nejvíce krvácely. Teď kupř. frčí Stikeez – gumové figurky, které najdete v českých školách přilepené na dveřích, lavicích, tabuli apod. Díky moc, páni vývojáři z Lidlu!  

Rubrika Co letí u dětí, kterou najdete v časopise na straně 28, slaví třetí narozeniny. Sledujeme v ní různé módní trendy a fenomény dětského světa nikoli ve snaze vlichotit se do přízně nejmenších, ale lépe pochopit, co je zajímá, případně co si výrobci myslí, že děti zajímá. 

Kolikrát jsme si už říkali, že s touto rubrikou skončíme, abychom ji nerozmělňovali, ale pak se vždy na poslední chvíli objevil nový trend, který stál za reflexi. A když už přibyla na narozeninovém dortu třetí svíčka, můžeme se za tím mnohohlavým oslavencem trochu ohlédnout. Co tedy letí u dětí?

Upřímně řečeno, dnešní děti zajímá především mobil. To je jejich pátá končetina či tykadlo, kterým hmatají kolem sebe. Dětský svět vůbec je hodně virtuální, i když všemocná síť občas vyšle své služebníky i do přírody, třeba když hledají kešky, lapají pumprlíky aplikací Pokémon GO, prolézají staré ruiny dík webům urbexu anebo je uhranula videa o magnet fishingu, o němž píšeme v aktuálním čísle.  

Celkově lze ovšem říci, že svět dětských mód je roztříštěný. Od dob Harryho Pottera byste těžko hledali knihu či film, na němž by se shodli téměř všichni. Dokonce ani v pop-music nenajdete opravdu výrazný šlágr. Žádné Despacito nemá na Holky z naší školky, které si tenkrát broukali opravdu všichni. Je však zajímavé, že v záplavě elektronických her a robotických hraček u dětí stále vítězí hebcí plyšáci, byť opravdového pejska či kočičku nenahradí.  

Z těch zaručeně nových fenoménů bych na prvním místě jmenoval youtubery, ať si o nich myslíte cokoli. Děti poprvé v historii masivně ovlivňují celebrity nikoli z oblasti showbyznysu či sportu, ale mladičtí excentrici, kteří neprošli žádným sítem, nepodléhají žádné kontrole a jsou pro rodiče naprosto neznámí. Mně osobně je nepochopitelný i tzv. let’s playing, videozáznam průběhu hraní videohry, tj. sledování někoho, kdo hraje hru na počítači. Jako byste svačili tím, že se díváte na někoho, kdo jí rohlík.

Výraznými proměnami prošlo též dětské sběratelství. V dřevních dobách shromažďovali malí syslíci poštovní známky, kameny či sukulenty, skrze něž se mohli i něco dozvědět o světě. Za socialismu se nejvíc pídilo po všem, co jen trochu připomínalo Západ (obaly od žvýkaček, čokolád, limonád). A dnes? Obchodní řetězce dětem dirigují, které tajtrlíky mají chtít sbírat, hlavně aby peněženky maminek co nejvíce krvácely. Teď kupř. frčí Stikeez – gumové figurky, které najdete v českých školách přilepené na dveřích, lavicích, tabuli apod. Díky moc, páni vývojáři z Lidlu!