Chemie a fyzika je všude kolem nás

Chemie a předškoláci. Není to příliš třaskavá kombinace?

U dětí, pokud jsou zdravé, je jakákoli kombinace třaskavá. Pro chemii to samozřejmě platí také. A pokud se budeme dívat na to, že chemie má nálepku „nebezpečný obor“, je její šíření mezi děti problematické. Proto se nedivím, že v mateřských školách neexistují chemické kroužky. Je k tomu totiž nutné dost odborné vzdělání a také dodržování bezpečnosti. Vědět, co budu dělat a jak.  Pokud je ale vědec či pedagog vyučující např. na vysoké či střední škole popularizačně zdatný, má k tomu potřebné pomůcky a umí aktivity vymyslet tak, aby byly bezpečné a současně zajímavé, proč by je neměl nabídnout školkám, tedy předškolákům?

Jaké chemické zákonitosti a poznatky může předškolák pochopit?

Může pochopit hodně věcí. Asi si to neuvědomujeme, ale chemie je všude kolem nás. Člověk sám je přece chemická továrna. Jde tedy jen o to, abychom vybrali něco, co bude předškolním dětem blízké. Může to být třeba mýdlo a to, jak se vyrábí, co umí… Mýdlo se vyrábí určitým ne zrovna bezpečným procesem, který s malými dětmi ale neprovádíme. Proč si však s dětmi nepovídat o tom, jak mýdlo funguje a jak umývá špínu? Děti si ušpiní ruce třeba kouskem sádla nebo másla a pak si je zkouší umýt nejprve studenou, poté teplou vodou, a nakonec vodou s mýdlem tuhým, tekutým, jarem apod., aby pochopily, jak mýdlo a látky jemu podobné fungují. Přístupnou formou jim vysvětlíme, z jakých částic se mýdlo skládá a proč se tuk, který se normálně vodou nesmyje, dá odstranit mýdlem s vodou. A pak si s dětmi můžeme z mýdlové glycerinové matrice, která jde běžně koupit, voňavé a barevné mýdlo vyrobit. Mýdlový základ rozpustíme, obarvíme, navoníme, nalijeme do silikonových formiček, a když mýdlo ztuhne (v lednici jde to rychle), vyjmeme ho a krásně zabalíme. Tohle s dětmi můžeme při dodržení určité bezpečnosti, kdy rozpouštění mýdla při vyšší teplotě provádí dospělá osoba, dělat už v mateřské škole, protože potřebné pomůcky k „výrobě mýdla“ se dají běžně koupit.

Začala jsem s chemií, ale pokusy, které jste mi ukazovala, v sobě mají i fyziku, je to tak?

Ano, je to tak. Bojuji za to, abychom tyto předměty neoddělovali. Učím tak, jak učí příroda. V přírodě máte nějaký problém, který musíte uchopit pomocí vámi vybraných nástrojů, které k tomu řešení máte. Žádný problém není čistě ohraničený, obory se vždycky prolínají.  Ráda bych, aby děti a žáci získali představu o tom, že spolu tyto obory souvisí a vzájemně se doplňují. Dnes je jistou popelkou matematika, kterou řada studentů kvůli maturitě nenávidí. Z matematiky potřebujeme dvě věci: aparát, abychom uměli něco řešit, což jsou kupecké počty, a logické matematické myšlení, potřebné v řadě jiných oborů, což je již náročnější, ale právě logické myšlení lze probouzet již v předškolních dětech.

Jak bychom dětem mohli fyziku a chemii zprostředkovávat?

Měli bychom si s nimi o tom povídat. Rodiče se s nimi o těchto věcech mohou bavit cestou autem, na procházce nebo i v supermarketu, kde velice rodiny s dětmi potkáte často, častěji než třeba v muzeu či science centru. I tam se najdou různé problémy, které se dětem dají popsat a tím je vzdělávat. Je třeba neodpálkovat dítě slovy: „Ty jsi malej, tomu ještě nerozumíš.“ Vím, že to je náročné, protože každý na to nemá vzdělání a nedokáže dětem tyto věci vysvětlovat. Když je ale odbydeme, zbavíme je možnosti dále se vzdělávat a něco nového se dozvídat. Můžeme se obrátit na různé specialisty, které najdeme v agenturách a vzdělávacích institucích, jež své vzdělávací programy nabízejí i mateřským školám.

Ing. Květoslava Stejskalová, CSc., působí jako tajemnice zástupce ředitele pro vzdělávání Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Věnuje se popularizaci vědy a své programy nabízí i mateřským školám. Za svou popularizační činnost byla několikrát oceněna.