Opuštěné manželky

Zelené vdovy vděčí za svou existenci polistopadovému vývoji.  V devadesátých letech došlo ke vzniku  tzv. satelitních městeček. Noví podnikatelé a jejich manželky si plnili své sny o vlastním bydlení v domku za městem, v zeleni. Jenže zatímco žena zde většinu času tráví péčí o rodinu a domácnost, muž je kdesi v trapu. Některé ženy si péči o rodinu a domácnost užívají, v této své roli se plně seberealizují a nechtějí zažívat stres plynoucí ze slaďování rodiny a práce. Jiné ale začínají pochybovat o sobě samé, o svém přínosu a hodnotě. 

Samota a nenaplnění

Co zeleným vdovám nejvíc vadí? Jako první uvádí naprostou absenci kontaktů a vazeb s ostatními v nově osídleném prostředí. Trpí pocity prázdnoty, protože mají dojem, jako by jejich život neměl vůbec žádný smysl. Postrádají lásku a v manželství přes veškerý blahobyt ve skutečnosti nejsou spokojené, ač si to jejich manželé, žijící svojí prací, neuvědomují. Vytrácí se u nich úcta k partnerovi, k jeho úsilí, kterým nabyl bohatství, v němž žijí. Úzkostné pocity z vlastní prázdnoty mohou vyústit dokonce v psychické problémy, deprese, neurózy či vést k alkoholismu.

Toto tvrzení dokládá také výpověď uživatelky portálu Emimino: „Ahoj, je mi 27 let a mám tři děti. Už sedm let jsem doma na rodičovské. Všechno začalo před čtyřmi roky, kdy přítel ztratil práci a museli jsme se odstěhovat 150 km daleko od rodiny a přátel. Našli jsme si baráček na vesnici a přítel dobře placenou práci, kde je od nevidím do nevidím. Poslední dobou na mě doléhají strašné deprese, jak jsem pořád sama, do toho nejstarší začala chodit do školy, tudíž se nemůžu sebrat a odjet k rodině, jako tomu bylo doposud. Doma to moc neklape, když je přítel doma, řeší pořád svou práci a svoje problémy, a když mu něco chci říct, tak mi řekne, co si stěžuju, že on vydělává a já můžu být ráda, že nemusím do práce. Sebere se, jede si za kamarádama do města a vrátí se v noci. A já jsem zase sama. Už je toho na mě moc, pořád brečím a nevím, co mám dělat, jestli od něj odejít... Ale co bych dělala bez peněz a zázemí pro děti? Už jsem zkoušela si tu najít i kamarádku, ale bydlíme na takové vesničce, kde jsou všichni jako jedna velká rodina a žijí tu samí starší lidi. Do města nám tady jezdí tři autobusy za den – ráno do školy, odpoledne ze školy a jeden k večeru. Už si občas připadám, že jsem zralá na psychiatrii, že mi tady z toho hrábne.“

Mnoho lidí chápe ženu, která se plně věnuje rodině, jako ideální matku. Ale problémy způsobené intenzivní péči o dítě může pociťovat samotná žena i dítě. Touha po dokonalém mateřství totiž škodí i matkám i dětem.