Mou motivací stát se lektorem byla odedávna fascinace tím, že je řada učitelů nekonečně nudná. Přitom by stačilo pár malých změn a vypadalo by to úplně jinak! Místo toho opakovali pořád ty samé chyby. Které to jsou? Rozhodl jsem se je sepsat pro inspiraci každému, kdo musí někdy mluvit před lidmi – učitelům, studentům či komukoliv s prezentací za zády.
Pohybujte se a distribuujte oční kontakt
Sedět a poslouchat je náročné. Úkolem přednášejícího je tedy udělat co nejvíc pro to, aby vám to usnadnil. Nejsnadnějším způsobem dynamizace projevu je chození sem a tam. To má dvojí efekt podporující pozornost: posluchači musí neustále pohybovat očima (a lehce hlavou) a přednášející může přirozeně udržovat oční kontakt s více lidmi v místnosti najednou. Je tak méně pravděpodobné, že začne hovořit ke dvěma lidem a zbytek opomíjet (určitě znáte ten bizarní pocit, když učitel hovoří jakoby jen ke dvěma osobám v místnosti a vy jste bohužel jednou z nich). Vaším cílem by mělo být distribuovat pohled postupně na všechny nebo alespoň na většinu lidí v místnosti. Zapíchnout trvale pohled do země nebo na jednoho člověk znamená ztratit s publikem kontakt. Ostatně jako přednášející se také nedíváte na publikum zbůhdarma – zajímají vás jeho neverbální reakce, na které můžete reagovat (překvapení, únava, znudění, pobavení…).
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.