Kdo trochu zná chod základní školy, ví, že ředitel musí takřka neustále odpovídat úřadům na četné bezúčelné otázky typu kolik máte ve škole výtahů či kolik žáků dojíždí ze vzdálenosti větší než 15 km. A teď si představte, že si do toho všeho vzpomene jeden aktivní rodič z Karlových Var a začne obesílat školy po republice sadou svých sedmdesáti (!) otázek, kterými chce vysledovat – jako laik – kvalitu školy. Zavedl si na to webovou stránku, kde odpovědi škol otiskuje.
Většinu z toho, na co se dotazuje, najde zájemce na webu školy. Další otázky jsou spíše úsměvné („Kolik kuchařů vaří ve vaší školní jídelně?“), anebo nehorázné, neboť se ptají třeba na věk konkrétních učitelů. Chybí snad už jen dotaz na stáří školníkovic kočky a dobrozdání o jejím odčervení.
Vedení školy rozhodně nad takovým elaborátem, zaštítěným zákonem o svobodném přístupu k informacím, stráví mnoho zbytečných hodin. A pokud se najde takových aktivistů víc, české školství se jednoho dne zastaví. Vždyť jak by mohl ředitel něco řídit, když bude muset objíždět vývařovny a zjišťovat, kde všude předtím vařily jeho kuchařky?