Máme za sebou pololetí, které pro žáky skončilo vysvědčením – a pro nás dospělé možná zklamáním z toho, že se nám nepodařilo dodržet novoroční předsevzetí. Dětem nastává doba druhého poločasu, kdy je potřeba pustit se do vylepšování nezdarů. Pro dospělé začíná druhá šance provést změny, k nimž jsme se na přelomu roku zavázali. V obou případech v zájmu našeho duševního zdraví.

Pokud chceme začít s něčím novým – třeba se naučit cizí řeč, zvýšit fyzickou výkonnost nebo zavést nějaké nové pravidlo –, je důležité, aby plánovaná změna začala jednoduchými a jasně definovanými cíli. Seneca kdysi řekl, že zatímco ztrácíme čas odkládáním a váháním, život nám utíká. Ale pravil také: „Kdo nezná přístav, do něhož se chce plavit, tomu žádný vítr není příznivý.“ Zamysleme se tedy nejprve nad tím, co se nám kdy podařilo – a jaké podmínky jsme k tomu potřebovali. Japonská metoda kaizen, založená na postupném neustálém zlepšování, nabádá začít jednoduchými a osvědčenými postupy, upevnit je a teprve pak zlepšit a stavět na nich. Ať se tedy inspirujeme u Řeků, nebo Japonců, vždy zjistíme tyto zásady:

1)      Představme si, jaké to bude, až dosáhneme prvního kroku, a začněme HNED DNES.

2)      Dobře si rozvrhněme čas, který činnosti budeme věnovat. Buďme odpočatí, najedení a natěšení. Jakákoli činnost, k níž přistupujeme s odporem, nás totiž od pokračování odradí.

3)      Nevyčerpávejme se – buďme realisté. Zatlačíme-li na sebe a snažíme se rychle vše strhnout a předělat najednou, podaří se nám podat takový vypjatý výkon možná dvakrát nebo třikrát, ale počtvrté je vysoká pravděpodobnost, že věc odložíme – při představě, jak zase budeme unavení a vyčerpaní a kolik toho ještě před námi je. A je po změně.

4)      Najděme si podpůrnou skupinu, která míří ke stejnému cíli, nebo průvodce, který nám postupné kroky pomůže rozvrhnout.

5)      Formulujme své cíle pozitivně a chvalme se pokaždé, kdy jsme se rozhodnutí drželi. Pomáhá vést si i deníček, kalendář nebo tabulku, do nichž si úspěchy zaznamenáme. Platí tady totéž, co říká olympijské heslo: Není důležité (hned) zvítězit, ale zúčastnit se.

6)      Nu, a poslední – a zřejmě pro někoho překvapivá – zásada: v nejlepším je třeba přestat. V době, kdy ještě nejsme vyčerpaní, kdy nám ještě zbývají síly a vydržela radost nebo alespoň spokojenost, s novou činností přestaňme. A vraťme se k ní druhý den. Ne až pozítří, ale hned zítra navažme tam, kde jsme v nejlepším přestali. Tato zvyklost je prevencí přetažení a demotivace.


Placená zóna

Kateřina Cajthamlová