Poradna

Mám srovnání s vlastními dětmi, což už je nějaký ten pátek, ale přece jen mi připadá jeho chování čím dál tím nápadnější. Milánek byl od narození takové línější dítě, ale to je asi normální. Jenže s ním od začátku byly starosti s jídlem, nechtěl žádné příkrmy, odmítal cokoliv nového, všechno muselo být rozmixované a tak dále. Teď už něco sní, ale jen určité potraviny. Také jsou problémy s tím, že nesnese některé oblečení, nechce nikdy chodit bos, a různé jiné věci, které u jiných dětí nevidím. Poslední rok se strašně vzteká, když něco chce nebo se mu něco nelíbí. Křičí, bije lidi kolem sebe, dokonce začal bít pěstí i sám sebe do hlavy. A vůbec se s ním nedá domluvit, protože ještě skoro nemluví. Myslím, že nám rozumí, ale nic sám neřekne. Také odmítá dodneška chodit na nočník. I na hřišti je vidět, že se Milánek chová jinak než ostatní děti, neví, jak se s nimi skamarádit. Dcera ani zeť si nepřipouštějí, že je něco špatně, říkají, že z toho vyroste. Prý kluci přece začínají mluvit později. Ale já mám strach, že potřebuje pomoc a že se všechno bude jenom zhoršovat. 

Simona