Přitlačte je ke zdi!

Štvou vás učitelé? Tak na ně zatlačte! Nejlépe v tiché koalici, tu mohou snadno vytvořit rodiče a média různého typu. Každý drobný problém či zádrhel je nutno proměnit minimálně v hlavní diskusní téma nejbližší třídní schůzky a podle možností i v mediální kauzu.


Vezměte si příklad ze sportovců, jak říkají zkušení trenéři z kolektivních sportů – musíme je neustále presovat, aby neměli čas na vydechnutí, aby byli pod tlakem a dělali chyby. Každá učitelská chyba je záminkou k další kritice a tu musíme hodně nafouknout nebo rozmáznout. Každý podle svých možností.


Pajdavci z pajdáku

Nestačí tlačit na pedagogy, které znáte, protože učí vaše děti. Účinek dlouholetého působení zvýšíte pomlouváním celého učitelského kmene. A vůbec nevadí, že se dotknete lidí, které vůbec neznáte. Je dobré začít tím, že vysokou školu pro učitele označíte vždy jako „pajdák“. Tím lze vytvořit všeobecný dojem, že je řeč o škole pro jaksi postižené, neschopné a jinak nepoužitelné lidi. Ano, to je ten duchem invalidní vzdělávací ústav, který se nějak zadrhává.

Při hodnocení učitelů neváhejte používat jednoduché soudy. Dobře funguje omletý žvást „kdo nic neumí a nikdy nic nedokázal, ten jde učit“. To je věta, která slaví úspěch napříč rodičovskými vrstvami. Tu a tam je dobré přikořenit – jistě jste někdy slyšeli o tom, že většina učitelek jsou nevyléčitelné hysterky, sexuálně neukojené nervózní ženské, které nic nezvládají, natož kvalitně učit naše děti. Vhodným terčem mohou být i jejich kolegové, nejčastěji tělocvikáři. Správná pomluva v pravý čas nezaškodí, protože zrovna támhleten, to je asi „holčičkář“, údajně úchyl. Trefy do jednotlivých pedagogů musíte občas prostřídat s opovržením zacíleným na prostředí pedagogický sborů. Zapamatujte si: jsou to podivná společenství s převahou žen a ti muži, kteří mezi ně náhodou vstoupí, nemohou být psychicky v pořádku, určitě trpí skrytými vášněmi.

Placená zóna

Jiří Karban