Se zdravou výživou na muže a puberťáky

Dospívající děti nadchneme zcela bez potíží colou a hranolky (což ale nechceme), partnery zpravidla steakem nebo tradiční svíčkovou, což už by docela šlo, ale stále tam chybí dostatek zeleniny. Zaujmout zdravou stravou bývá mnohem obtížnější. Faktem je, že my – úžasné ženy, maminky a kuchařky – to někdy prostě neumíme. Úplně největším zabijákem zdravé stravy je, když se snažíme své nově nabyté poznatky mesiášsky šířit. Většinou to vypadá tak, že členy široké rodiny informujeme o jejich dosavadním životě v omylu, naordinujeme okamžitou změnu a začneme všem servírovat naše zdravé (a zpočátku často i nejedlé) kuchařské pokusy. To je nejrychlejší cesta k neúspěchu. Co tedy doporučuji? Jít příkladem. Bez velkých řečí, v klidu a pomalu posouvat obvyklá domácí jídla zdravým směrem. Ubírat cukr, občas nakoupit nový druh zeleniny a všechno v klidu a pohodě servírovat. Úplné novinky dávejte ochutnat až po projevení zájmu. Počítejte s tím, že ne vše se hned povede. Pro větší jistotu, že nějaká dosud nekonzumovaná potravina zaujme, ji nejdříve vyzkoušejte v úpravě od nějakého profíka. Kde ho vzít? Zeleninu zpravidla nejlépe umějí kuchaři vegetariánských, indických nebo italských restaurací. Využívejte příležitosti při rodinných oslavách nebo dovolených, najděte vhodné restaurace a dopřejte rodině možnost ochutnat profesionálně upravená zeleninová jídla. Maso totiž zpravidla umíme a není třeba nikoho učit ho připravovat ani si zvykat na nové chutě. Problémem české kuchyně je zelenina. Tedy přesněji chutně upravená zelenina. Sama si pamatuji na školní jídelnu se saláty utopenými v zálivce z octa a cukru anebo obědy s totálně rozvařenou zeleninou. V tomto podání mě zelenina fakt nenadchla. Ale dobře upravenou zeleninu miluji a jídlo bez ní si téměř neumím představit. Za ty roky jsem se přesvědčila, že zelenina v podání profíků z dobrých restaurací nadchne téměř každého, koho jsem s sebou kdy vzala. Dospívající děti se mi nejlépe daří nadchnout vlastním zápalem, ochutnávkou a jejich zapojením. Co naopak u dětí moc nefunguje, je suchá osvěta. Možná i proto, že na jejich obvyklém junk foodu nejsou schopné ji ani příliš vnímat. Jednou jsem deváťákům v rámci týdne zdraví odpoledne vyprávěla o vlivu výživy na zdraví – a většina jich usínala. Probuzení přišlo až při lekci praktické výuky. Například u skvělého receptu na středověké vafl e jsem jim dala do rukou mlýnek na obilí a vafl ovač a pak už jen asistovala. Díky tomu, že si sami vyzkoušeli mletí, se mi podařilo vysvětlit jim, jak se zpracovávají obiloviny a jaký je rozdíl mezi celozrnnou a bílou moukou. Nadchnout je chutí celozrnných vafl í, které byly výsledkem jejich vlastní práce, už potom bylo snadné. Děti nadšeně mlely, strouhaly, míchaly a hlavně jedly.

STŘEDOVĚKÉ VAFLE 10 našlehaných vajec, 700 g celozrnné mouky, 350 g nastrouhaného čedaru, 3 rozdrcené stroužky česneku a lžíce soli
Smíchejte vše suché, přidejte vejce a nakonec sýr. Upečte na tukem potřeném vafl ovači nebo na pánvi.