Šílený dějepis

Fejetonista Ervín Bedrníček žertuje na poslední straně našeho časopisu o šíleném dějepisáři, kterému se vinou žákovské zabedněnosti popletou v hlavě historické události. Je to veselé počtení, ale když si člověk vzpomene na svou školní docházku v dobách socialismu, přepadnou ho poměrně neveselé vzpomínky na hodiny dějepisu.


Titulní strany dějepisných učebnic i čestná místa nástěnek tehdy pravidelně obsazovali hrdinní sovětští vojáci, kteří rozdrtili hitlerovce a na lafetách tanků dovezli mír. Soudružka učitelka nám však jaksi opomněla říct, že druhá světová začala útokem Němců a Sovětů na Polsko. Foto ze společné vojenské přehlídky Wehrmachtu a Rudé armády z 22. září 1939 abys v učebnici pohledal. Nikdo nám též nesdělil, že Stalin ještě týden před nacistickým útokem na Sovětský svaz dodával Němcům naftu a obilí, když před tím na Ukrajině vyvolal hladomor. A o tom, že na Sověty zaútočila spolu s Němci i slovenská armáda, nikdo též ani nemukl.

Zamlčování nepohodlných událostí se stalo běžnou součástí výkladu historie. Vzpomínám, jak mi moje vrstevnice říkala, že až do sametové revoluce neslyšela vůbec nic o invazi z roku 1968. Ani slovo ve škole, ani slovo doma. To bylo za normalizace. A teď, před několika týdny, dělala její dcera v šesté třídě o téže události referát. Když přinesla ukázat svůj elaborát sestavený za pomoci internetu, nestačila se známá divit. Sověti svým vpádem do Československa zabránili třetí světové válce, neboť u nás zakuklení fašisti a esesmani připravovali povstání, psala ta nebohá, znalostmi nepolíbená šesťačka, jež jako na potvoru zalovila na proruském webu a vyhmátla tu nejodpudivější propagandistickou lež, kterou dnes šíří i některá oficiální ruská média. Jak nedávno řekl polský historik Andrzej Nowak: „Obávám se, že za deset let bude někdo schopný miliony lidí přesvědčit, že druhou světovou válku začali Češi a Poláci napadením Německa.“ 

          I tato nová úskalí bychom měli brát v potaz při výuce dějepisu, jak o tom v hlavním interview Rodiny a školy mluví spisovatel Jiří Padevět, který se zabývá novodobou českou historií. A to zvláště v této době, kdy si připomínáme třicáté výročí sametové revoluce, o jejíž reflexi na školách také píšeme. A že se z oslav událostí roku 1989 už dopředu vyreklamoval současný český prezident, zatímco oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví se zúčastnil? I toto se pokuste pokud možno žákům vysvětlit.

Jan Nejedlý