Učitelský stav v roce 1989

Státem vydávaný a střežený list býval rádoby povinným čtivem. Vycházel šestačtyřicetkrát za rok, každé vydání mělo dvanáctistránkový rozsah a jeden výtisk se prodával za osmdesát haléřů. Z dnešního pohledu jsou zmíněné noviny těžko stravitelné. Varovné je sdělení v záhlaví: vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Také grafická úprava, v níž dominují textové sloupce plné drobného písma, na první pohled odrazuje. Běžný čtenář 21. století by nejspíš zkolaboval po přečtení dvou odstavců. 

Míněno v nadsázce – pokud byste někoho z učitelů přinutili, aby věnoval hodinu občanské výchovy předčítáním z čísel vydaných na podzim 1989, mohlo by se to rovnat mučení pověřeného pedagoga i jeho obecenstva. 

Schůze a fráze

Začátek října 1989: Učitelské noviny č. 37 vycházejí s hlavním titulkem Růst duchovního potenciálu společnosti. Rozsáhlý materiál je věnován celostátní konferenci učitelů. Velkolepé akce s tisícovkou účastníků se zúčastnila politická elita – Ladislav Adamec, Miloš Jakeš, Jan Fojtík, Vasil Mohorita a řada dnes už zapomenutých papalášů. V článku je citována Jana Synková, tehdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: „Od společnosti nelze pouze brát a požadovat, ale i adekvátně odevzdávat.“ Konference měla jasné motto: „Zkvalitnit výuku a výchovu, prohloubit připravenost absolventů škol pro život a práci v socialistické společnosti.“  

V dalších říjnových vydáních se redakce věnuje schůzování. Necelý měsíc před událostmi na Národní třídě přinášejí Učitelské noviny reportáž z OV KSČ v Jablonci nad Nisou, s tajemnicí Marii Dlouhou hovoří o přípravách výročních schůzí základních organizací KSČ na školách. I po letech zaujme drobná zmínka o tom, že mezi organizovanými komunisty na školách chybí stanoviska k řešení problémů. 

Na začátku listopadu se v titulním článku dostává ke slovu Milan Šulista, náměstek školského ministerstva. Konstatuje, že přestavba, která probíhá, není automatický proces, její záměry vyžadují každodenní úsilí a prosazování nových metod a přístupů v práci fakult, kateder, pedagogů i studentů. Hezky řečeno, že? Přestavba je jedním z kouzelných slov předlistopadových časů. Hned za ním následuje „demokratizace“, o demokracii se nepíše. Její čas přijde až za pár týdnů.