Venušiny veličiny

Malá Venuše píše úkol z fyziky.
Oba Marsové čučí do mobilu.
Velká Venuše kouká té malé do úkolu.

Malá Venuše: „Hele, jaká je hustota vody?“
Oba Marsové radostně ťukají do mobilu: „Moment!“

Velká Venuše: „Si to změř – tady je litrová láhev, tuhle kohoutek s vodou, támhle váha, zvaž si, kolik váží litr.“

Malá Venuše: „To mi vyjde... moment – kilogram lomeno metr na třetí...“

Malý Mars  (zvedá hlavu od mobilu): „997 kg na metr krychlový.“

Velký Mars: „Si to taky našel, jo? Já už to mám taky! Ukaž! Ha! Stejná stránka!“

Radost a chlapské plácnutí.

Malá Venuše (zpraží je pohledem): „Hm, já dám tisíc, se mi to bude líp počítat!“

Velká Venuše (výchovně): „Si to zvaž, to je cennější než najít na internetu, paní učitelka to ocení.“

Malá Venuše: „Dobrej pokus, mami, ale je skoro devět večer, tisíc stačí.“

Velká Venuše (lokne si vína a dostane didaktický záchvat): „Hele, ale tady to lomeno metr na třetí, to můžeš napsat taky metr na mínus třetí, hele, to ti pak pomůže v rozměrový zkoušce, ta je důležitá.“

Malá Venuše: „A je teda možný, aby vyšlo gravitační zrychlení metr sekunda na mínus druhou?“

Velký Mars: „To je divný, to přece… éééé… nějak souvisí s gravitační silou, tam musí bejt Newton.“

Velká Venuše (s povzdechem, s jakým hovoříme s duchem slabými): „Jasně že jo, sílu máš kilogram metr sekunda na mínus druhou, gravitační zrychlení je na jednotkovou hmotnost, takže...“

Malá Venuše (radostně): „Kilogram pryč, a je to! Rozměrová zkouška mi vyšla.“

Velký Mars (dolije si víno): „Tak! A rozměrová zkouška je důležitá, zvlášť když je kilogram pryč. Třeba až si půjdeš koupit šaty, mohly by ti taky bejt velký!“

Obě Venuše přimhouří oči do nebezpečných štěrbin. Oba Marsové se se svými mobily odebírají na smetiště dějin.

Malá Venuše: „Mamí, ještě mi tady podepiš omluvný list, táta je moc opilej.“

Velká Venuše: „To já určitě taky!“

Malá Venuše: „Ale na rozdíl od něj se aspoň trefíš do tý kolonky! Dobrou noc!“