Aktuální dění kolem koronaviru COVID-19 se samozřejmě dotýká také lidí s duševním onemocněním. Odkládají se plánované neakutní hospitalizace, vyčleňují se izolační pokoje pro případně nakažené pacienty a přijímá se řada dalších opatření. Dá se přitom očekávat nárůst diagnóz z úzkostného spektra, souvisejících se stresem.
Omezení neakutních návštěv i konzultace přes Skype.
Řadu opatření proti šíření koronaviru COVID-19 přijala klinika Národního ústavu duševního zdraví. „V první fázi, před vyhlášením celostátní karantény, to byl především zákaz návštěv na oddělení lůžkové péče, zrušení propustek a samostatných vycházek, oddělení terapeutických programů hospitalizovaných pacientů a pacientů docházejících do denních stacionářů. V souvislosti s uzavřením škol (a aktuálně i školek) je potřeba zajistit personální obsazení, především sester, ve směnném provozu. Po zavedení celostátní karantény jsme omezili neakutní hospitalizace a pozastavili provoz denních stacionářů. Ambulance NUDZ i nadále poskytuje plnou péči svým pacientům, doporučujeme však omezit neakutní a rutinní návštěvy, využít možnosti zaslání elektronického receptu. Preferujeme distanční kontroly a vyšetření – telefonické konzultace, přes Skype apod. Při osobní návštěvě klademe zvýšený důraz na dodržování všech hygienických opatření, včetně omezení počtu pacientů současně se nacházejících v čekárně. Zrušeny jsou stáže na klinice a praktická výuka mediků, ta probíhá distančně, elektronicky. Stejně jako ostatní zdravotnická zařízení trpíme kritickým nedostatkem ochranných pomůcek (roušky, respirátory) a dezinfekčních prostředků,“ popisuje primář kliniky NUDZ a předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP prof. Pavel Mohr.
Obdobná opatření přitom přijímají i ostatní psychiatrická zařízení. „Vyčleňují se izolační pokoje pro umístění případně infikovaných psychiatrických pacientů, kteří by nemohli být hospitalizováni na infekčních odděleních, v některých nemocnicích se vytvářejí týmy lékařů a sester, kteří se v péči o pacienty střídají tak, aby spolu nepřišli do kontaktu. V ambulantním provozu se klade důraz na omezení neakutních návštěv, preferuje se možnost distančních kontrol přes telefon nebo Skype, v čemž vycházejí vstříc také zdravotní pojišťovny. V pedopsychiatrické péči bohužel nadále platí tristní stav, kdy péče trpí dlouhodobým nedostatkem lékařů – pedopsychiatrů a lůžkových i ambulantních kapacit,“ vysvětluje profesor Mohr.
Komunikovat a vyvarovat se poplašných zpráv
Je přitom ještě brzy hodnotit, zda došlo k nárůstu i některých diagnóz. „Na základě zkušeností z velkých povodní v letech 1997 a 2002 lze očekávat možný nárůst diagnóz z úzkostného spektra, souvisejících se stresem, případně projevujících se zvýšenými obavami o své zdraví. Těch nejzávažnějších, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha, zůstává ve společnosti zhruba stejně, bez ohledu na vnější okolnosti,“ popisuje profesor Mohr.
Současnou situací jsou přitom nejvíce ohroženi pacienti, kteří trpí nejrůznějšími úzkostnými poruchami, zvýšeně citliví k vnějšímu stresu, trpící tělesnými příznaky, které mají psychický původ, pacienti s přehnanými obavami o své zdraví, ti, kteří prodělali traumatické zážitky, pacienti s bludnými interpretacemi a také lidé, kteří nemají okolo sebe dostatečnou sociální oporu. „Nicméně, celá řada našich hospitalizovaných pacientů s neurotickými poruchami celou situaci paradoxně přijímá s klidem, bez přehnaných emočních reakcí, nepanikaří, možná i s vědomím, že jsou u nás více chráněni než venku. Podobnou zkušenost z minulosti máme i s psychotickými pacienty, kteří se v kritických situacích chovají zcela klidně a racionálně,“ zdůrazňuje profesor Mohr.
A co lze doporučit pro to, aby lidé aktuální situaci co nejlépe zvládli? „Udržovat pravidelný kontakt se svými blízkými, komunikovat spolu, rozumně dávkovat přísun informací (vyvarovat se poplašných zpráv a dezinformací), dodržovat pravidelný denní režim, vyhnout se alkoholu a návykovým látkám, využít čas v karanténě k příjemným aktivitám a činnostem a, pokud lze, nezapomínat na pravidelnou fyzickou aktivitu,“ uzavírá profesor Mohr.
Jan Červenka
Powered by Froala Editor
INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách. Najdete v něm rozhovory s osobnostmi české pedagogiky, psychologie a dalších oblastí souvisejících s výchovou a vzděláváním, nápady na cvičení s dětmi, zajímavé hry a pracovní listy, zajímavosti, které „hýbou“ světem předškoláků a malých školáků. Připravujeme pro vás také články týkající se zdraví dětí i dospělých a též náměty pro tvořivou práci. Nechybí inspirace z mateřských škol. Náš časopis vám umožní nahlédnout do všeho, co zajímá mateřské školy a školní družiny!