Učení v karanténě

V této situace připadá velká úloha rodičům, kteří budou dohlížet na samostudium žáků. Učitelé využijí mnoho výukových webů, budou zadávat úkoly žákům přes weby školy, e-mailovou poštu, školní administrace. Věřím, že situaci zvládneme. Případně učivo přesuneme do dalšího roku.  

Martina Thumsová, ZŠ Mendelova, Praha 4

Na to se strašně špatně odpovídá. Je to o svědomitosti rodičů, dětí a vybavenosti domácností. Jediný informační kanál mezi školou a rodinami je mail či webové stránky. Některé sociálně slabší rodiny nemohou tyto informace získat nebo si těžko vytisknou například pracovní listy, které vyučující připraví. Většinou tak zbývá práce z učebnic a pracovních sešitů a jsme u té svědomitosti rodičů. Na pravidelnou „domácí výuku“ není čas, rodiče maximálně zkontrolují vypracování nějakých cvičení, ale již to nebude s kvalitní zpětnou vazbou pro dítě, jakou chybu a proč udělalo. A dětí, které se samy budou pravidelně samovzdělávat, kolik jich je? Nechci globalizovat, ale jsem velký skeptik. Pro děti to bude velké zbrzdění v jejich učení. Je mi líto především dětí, které se připravují na přijímací zkoušky či maturitu. Pro učitele to pak bude znamenat stres, aby výpadek dohnali. Což nikdo není schopen říci, zda se povede, když nevíme, jak dlouho zůstanou školy uzavřeny. 

Zdeněk Dolanský, ZŠ Koloděje 

Bude to znít možná trochu rouhačsky, ale já beru karanténu jako výzvu umožnit svým studentům přijmout zodpovědnost za samostudium a naučit se plánovat si přípravu a množství učiva, které je jim v naší škole digitálně zadáváno. Skvělá příprava na vysokou školu a na život vůbec. 

Gabriela Juránková, ZŠ Hello, Ostrava-Poruba

Naši žáci mají od 5. třídy školní mail. V některých předmětech s nimi pracujeme ve sdíleném prostředí Google Apps. Všichni rodiče – až na dvě výjimky z 590 zúčastněných – mají maily, vyučující mohou poslat práci do sešitů nebo pracovní listy. Ale ze svých pětatřicetiletých zkušeností vím, že z dětí, které jsou doma (v rekonvalescenci, odpoledne mimo výuku, o chřipkových prázdninách aj.), splní zadané úlohy v daném termínu tak 10–20 %. A to jen pod tlakem rodičů. Rodič nebude zvyšovat svůj zájem o práci dítěte jen proto, že si „jinou formu výuky“ někdo vymyslel, ať ta baba učitelská, ředitelská, nebo ministerstvo. Jsem skeptik-realista, nebude to jiné. Až se školy otevřou, znovu se poslané práci budeme muset věnovat. Pokud budou školy zavřené víc týdnů, vidím letošní splnění výukových plánů bledě.

Marie Nováková, ZŠ J. A. Komenského, Lysá nad Labem         

Naše škola nastavila výuku primárně přes systém skolaonline a na 2. stupni výuku doplňujeme přes systém Office 365 formou Teams, ve kterém můžeme výborně komunikovat. Ve škole jsou přítomné služby, které komunikují i přes Skype. Z naší strany je výuka zajištěna.

Jana Hirková, ZŠ Hovorčovice      

V prvé řadě si myslím, že celá situace s uzavřením škol je velkou výzvou pro české školství. V době digitálních médií je forma komunikace zajištěna. Teď záleží na míře součinnosti mezi školou a rodinou. Domnívám se, že nelehká situace prověří oba subjekty. Možná vznikne silnější proud rodičů, kteří zjistí, že vzdělávat své děti dokážou i bez školy. Anebo se naopak dočkáme větší pokory před službou veřejného školství. Jsem velice zvědav. Je to největší zkouška v naší novodobé historii.

Jiří Machalický, ZŠ Pardubice