Veselý učitel

Anebo jak se zavřením škol zcela změnilo pojetí třídy; to kritizované kostelní uspořádání lavic, jež chtěli inovátoři postupně měnit, bylo rozprášeno neviditelným virem za jediný den, neboť třídy prostě přestaly existovat. Událo se toho zkrátka hodně, ale psát o tom tady nebudu. Jednak byla tohoto tématu každý den plná masmédia, jednak se té věci z různých úhlů věnujeme dále v čísle. Dovolím si být protentokrát osobní. 

Mám rád humor. A vždycky jsem snil o tom, že budu učit nejen o Jiráskovi a zlaté bule sicilské, ale také třeba o Chaplinovi a zvojtěných vtipech, švihlé chůzi nebo židovských anekdotách. A po uzavření škol jsem si řekl, proč to v této době nezkusit. Učit to, co opravdu chci. Vyslal jsem žákům, s nimiž jsem byl v on-line kontaktu, pokusný balónek v podobě pobídky, aby sdíleli videa, která je pobavila. A tak jsme se dívali na dědečka, co dělá srandovně „chňo chňo chňo“, nebo na chechtající se paterčata. Mezi tyto legrácky jsem jim nenápadně pašoval ukázky z komedií, až jsme skončili u legendárního kankánu, který předvádí Charlie Chaplin ve filmu Golden Rush za pomocí dvou vidliček a krajíčků chleba. Dětem se velmi líbil, i když předtím tvrdili, že černobílé filmy nesnášejí.

Dále jsme kupříkladu probírali, co je to klaunská logika („Kopnul jste mě obličejem do nohy!“), jak rozumět vtipům („Můžete se popsat třemi slovy?“ – „Velmi líný.“) nebo že pro pochopení mnoha fórů ze Simpsonových je potřeba mít znalosti z kultury, historie i vědy. Děti si pak dělaly referáty na Stopařova průvodce galaxií, Duchampovu Monu Lisu s knírkem, komediální skupinu Monty Python nebo na anekdoty o výměně žárovek. Otevírali jsme si navzájem obzory a trochu kultivovali svůj smysl pro humor, čímž nechci říct, že filmy Zdeňka Trošky nebo třeba naprděná písnička Rolničky nemají své místo na světě.

  Zajímavé bylo, že se naše veselé učení brzy rozkřiklo, protože se jím děti chlubily. Osobně si myslím, že každá škola by měla mít svoji divokou kartu, něco, co jinde neučí. Aby byl svět pestrý. Snažím se teď ponouknout své kolegy, kteří mají rádi moderní umění nebo rockovou hudbu, aby zařadili do výuky i lekce z těchto oborů. Kdy jindy než teď, kdy naše školství prochází radikální proměnou.