Online archiv

Letošní Akce Cihla nepřinesla jen stánky se známým benefičním prodejem cihel, ale i víkendový hudebně divadelní festival Cihlafest přímo v areálu chráněného bydlení a dílny ve Slapech nad Vltavou. A Psychologie dnes byla při tom. Stavení pod kostelem vítá návštěvníky doširoka otevřenými vraty. Hned za nimi hraje kapela, vedle tři holčičky nadšeně skáčou na malé trampolíně, jejich rodiče i několik klientů zdejšího chráněného bydlení se pohupuje do rytmu. „Měli jsme tu pohádky pro děti a pěknou romskou kapelu, večer bude divadlo,“ říká mi nadšeně Petr. Přišel sem před deseti lety po životě stráveném po různých ústavech sociální péče. Tehdy mu bylo 37 let a začínal v chráněném bydlení Na Faře, které je určené pro málo samostatné klienty. „Taky jsem tady v dílně dělal hermelíny. Občas je jím, ale hlavně že je jedí jiný lidi,“ dodává. Dneska bydlí úplně samostatně v chráněném bytě a je zaměstnancem obce. „Stříhám stromy, hrabu, zametám, u popelnic dělám pořádek. Hned se pozná, když začnou jezdit Pražáci. Je tu větší nepořádek – od června si pěkně zamakáme. A pak chodím na tréninky na fotbal,“ říká a je evidentně hrdý, že přispívá k čistotě ve své obci. Většina mentálně handicapovaných klientů, kteří sem přicházejí, je zpočátku velmi nesamostatná. „Jsou zvyklí z ústavů, že nemusejí nic dělat, o nic se starat,“ říká Gabriela Štěpánková, která má v občanském sdružení Portus, jež je zřizovatelem chráněné dílny i bydlení, na starost PR Akce Cihla. „Klienti pracují v sociálně terapeutické dílně, podílejí se i na přípravě jídla ve společné kuchyni. Každý si ve svém pokojíku udržuje pořádek a upravuje si ho po svém, nelezeme jim do soukromí. Někteří klienti se tak adaptovali, že už jsou schopni bydlet samostatně v garsonce v domě Na Vyhlídce, kam jen občas přichází asistent, když potřebují s něčím pomoct a poradit. Nedávno jsme tu měli i svatbu – Míša tu začínala před deseti lety taky Na Faře, teď bydlí s manželem ve dvougarsonce pro samostatnější klienty. Ona pracuje v naší dílně, on získal normální práci v květinářství,“ vypráví Gabriela. V chráněných objektech bydlí ve Slapech celkem 19 klientů s mentálním postižením. „Jak je přijali místní obyvatelé?“ ptám se vedoucí pracovního centra Šárky Michalíkové. „Ze začátku byla nejistota na obou stranách. Místní obyvatelé nevěděli, co je čeká, jak v reálu vypadá bydlet vedle lidí s mentálním postižením. I klienti si museli postupně vytvářet důvěru k neznámému okolí. Vzájemné oťukávání trvalo, myslím, tak rok, dva. Teď je spolupráce perfektní, jak se starostou obce, tak třeba s obchodem, kam chodí klienti nakupovat. Někteří neznají úplně hodnotu peněz, ale máme jistotu, že jim prodavač poradí, že je nikdo neokrade. Klienti příležitostně pracují i na zahradách místních obyvatel.“

Slovenský kanibal a oběti na internetu

Sotva zletilé rodiče s kočárkem už dnes prakticky nepotkáte. Věk žen i mužů při narození jejich prvního dítěte se od roku 1989 prodloužil o víc než osm let. Znamená to, že mladí lidé začínají sexuálně žít později, nebo že jsou v této oblasti „opatrnější“ a odpovědnější?

Je vzdělaná, sebevědomá, úspěšná. Přesto uznává ženskou emancipaci jen do určité míry. Byť se ujišťujeme, že dnešní doba je úplně jiná, jde mezi muži a ženami po tisíciletí o totéž - pro muže je atraktivní vnější ženská krása, pro ženu mužovy zdroje a ochota se o ně dělit. Ani způsoby, jak získáváme pozornost, se příliš nemění, tvrdí psycholožka Laura Janáčková.

Duševně odolní lidé dokážou lépe zvládnout práci pod tlakem, snáze se dokážou rozhodnout, méně je trápí obavy ze selhání, a navíc se zpravidla v životě cítí spokojenější. K vyšší míře odolnosti se však můžeme vypracovat všichni - začněme třeba tím, že místo chyb na sobě budeme hledat pozitiva.

Parlament schválil změny v silničním zákoně. K nejdiskutovanějším patří tolerance vůči malému množství alkoholu, za něž řidič už „nepřijde o body“. Jsou přijaté změny podle vás přínosem? Zeptali jsme se zkušeného dopravního psychologa Karla Havlíka.

Antidepresiva dnes užívají desítky milionů lidí na celém světě, další berou léky na zklidnění a proti nadměrným pocitům úzkosti. Jak působí takové léky na naši sexuální touhu? Ovlivňují naši výkonnost v této oblasti?

Jako soudní znalec byl u nejbrutálnějších zločinů - kauzy námezdných vražd, heparinového vraha, měsíce pohřešované Aničky J. „Profesně znám nejlépe lidi z opačných konců Gaussovy křivky - ty nejschopnější a ty, co skončí úplně nejhůř. S průměrnými lidmi se moc nesetkávám, jen když výjimečně zajdu na pivo,“ říká s trochou ironické nadsázky Slavomil Hubálek.

Emocionální zkušenost se zapisuje do ženského mozku mnohem trvaleji než do mužského. I když manžel zpravidla nechápe, proč je dnes jeho žena roztrpčená kvůli tomu, že předloni zapomněl na výročí svatby, z evolučního hlediska mohla mít ženská schopnost pamatovat si nepříjemné zážitky doslova cenu života.

V rámci programu Světového týdne respektu k porodu, který se zaměří mimo jiné na téma „Rodíme (se), jak potřebujeme?“, vystoupí i Helena Máslová, lékařka působící v dosud málo známé oblasti psychogynekologie.

Předstírání orgasmu bylo donedávna považováno za doménu žen, dnes už i muži ve výzkumech připouštějí, že orgasmus občas předstírají. Není to nijak těžké, partner ani partnerka nic netuší – otázkou ovšem je, proč to všechno děláme.

„Já žádný sukýnky a volánky nechci, já jsem kluk,“ brání se sotva čtyřletá holčička a sahá po teplácích. Chce se podobat staršímu bratrovi a zase zkouší, co si může dovolit, říkají si rodiče. Netuší, že jejich dítě, ačkoli se narodilo s ženským tělem, se bude po celý život cítit mužem. Jiní transsexuálové jsou naopak uvězněni v mužském těle, ačkoli jsou celou svou duší ženami.