Online archiv

Žila, byla desetiletá Terezka u své maminky. Měly se rády a dobře jim spolu bylo, jak dokládají četná objetí před televizní kamerou. Pak přišel zlý soudce a nařídil odvézt Terezku na psychiatrickou kliniku, přestože neměla tiky, záchvaty ani jiné viditelné chorobné projevy, které by v očích veřejnosti takový krok ospravedlňovaly. Několik dobrých lidí založilo sdružení Na pomoc Terezce a jeho zakladatelka navrhla, aby se uspořádala televizní soutěž, ve které by (třeba místo další super star) diváci hledali nejlepší řešení jejího případu.

Od prvních tištěných letáků a brožurek po internetové aplikace - vzdělávací program energetické společnosti ČEZ, a. s., v mnohém dokumentuje cestu, jíž v uplynulých patnácti letech prošlo technické vybavení našich škol. Zájem o besedy s odborníky a návštěvy elektráren zároveň ukazují, jak se změnila informovanost veřejnosti, zájem o energetiku i ochranu životního prostředí.

Některé děti musejí denně dojíždět do školy ve spádové obci nebo na víceleté gymnázium, zkušenost se školou internátní a s bydlením daleko od rodiny však mnozí získávají až s přestupem na střední školu či učiliště. I když jsou zdánlivě velcí, začátky bez domova nebývají snadné.

Ačkoli v obchodě či bankovnictví považujeme elektronické formy komunikace za samozřejmé a zcela běžně je užíváme, ocitneme-li se v roli rodiče, máme při jednání se školou v ruce raději hmatatelný kus papíru a před obrazovkou a klávesnicí dáváme přednost jednání z očí do očí. Mnozí učitelé to cítí stejně.

Česko drží evropský rekord - na deset milionů obyvatel přes dvacet tisíc dětí vyrůstajících v ústavech. Problém není zdaleka jen v tom, že ústavní výchova je dražší než rodinná, podstatně horší jsou celoživotní důsledky pro psychosociální vývoj dítěte.

Osmnáctým rokem žijeme v demokratické společnosti. Mnozí lidé přes každodenní starosti začínají zapomínat, co jim na minulém režimu vadilo. Dospívá generace, která nepamatuje politické represe, kádrové posudky, devizové přísliby ani fronty na maso a banány. Je naše demokracie křehká, zeptali jsme se politologa Jana Holzera

I když se počty vysokoškoláků postupně zvyšují, má dnes diplom jen každý osmý Čech. Dvakrát méně než ve třiceti nejvyspělejších státech světa. Jak toto procento zvýšit a zároveň vybrat ty nejvhodnější uchazeče? Jsou správným kritériem výběru testy obecných studijních předpokladů?

Každý známe ve svém okolí někoho, kdo je věčně nespokojený, stále se mu něco nelíbí, vždy si má nač stěžovat. Kdo může, se takovému bručounovi vyhne. Co když ho ale máme ve třídě?

Počátkem února přijel americký psycholog a terapeut Daniel Hughes představit svou metodu dyadické vývojové psychoterapie lékařům, odborníkům pomáhajících profesí i adoptivním či pěstounským rodičům. V posledních patnácti letech ji úspěšně používá u dětí, jejichž vlastní rodiče by je nejspíš odsoudili k životu na okraji společnosti.

Zajímá vás, jaká ve vaší škole panuje atmosféra? Jak efektivní je výuka jednotlivých předmětů a zda žáci nejsou ohroženi šikanou, drogami či závislostí na hracích automatech? Odpovědi prý můžete získat snadno, rychle a levně, testování stačí objednat přes internet…