Online archiv

Autor: Jan Benda

Propojování spirituality a vědy

Jan Benda, PD 11/2024
Spojení transpersonální psychologie, sekulárního buddhismu, psychedelického a kontemplativního výzkumu by mohlo vést nejen k tomu, že obor transpersonální psychologie bude oživen, ale také k tomu, že vznikne sekulární spiritualita, tedy duchovnost podložená vědeckými důkazy. Psycholog a psychoterapeut JAN BENDA nabízí stručný pohled na vývoj a prolínání zmíněných proudů.

Když terapeut medituje

Jan Benda, PD 05/2021
Práce s všímavostí a soucitem do psychoterapie proniká už delší dobu. Unikátním způsobem je pak do své praxe uvádějí slovinští terapeuti manželé Žvelcovi. Nemedituje klient, ale terapeut. A skrze své vhledy pak může k všímavosti přivádět i toho, kdo k němu přichází pro pomoc a podporu.

Všímavost a emoce

Jan Benda, PD 03/2021
Nejnovější výzkumy poukazují na to, že všímavost významně ovlivňuje naši duševní i tělesnou pohodu. Jak ji optimálně využít v zátěžových situacích? Jednou z cest je vědomé přijetí bolestivých pocitů a pochopení jejich skrytých poselství.

Jak rozumět řeči intuice?

Jan Benda, 12/2012
Existuje intuice? A může rozumně uvažující člověk něco takového brát vážně? Lze intuici důvěřovat? Po celá desetiletí pokládali vědci intuici za něco iracionálního a nevěrohodného. Studium lidského rozhodování a také kreativity je však znovu přimělo se tématem intuice zabývat. Představa, že se v životě rozhodujeme racionálně, vyvolává u většiny psychologů samozřejmě shovívavý úsměv již dávno. Od dob Freudových a Jungových je zřejmé, že pudy, emoce nebo v Jungově pojetí archetypy ovlivňují lidské chování mnohem víc, než si obvykle připouštíme. Jak ale smířit emoce a rozum, když emoce nás přece tak zaslepují? Nedávné výzkumy rozhodovacích procesů ukazují, že ne vždy. Prvotní pocity, dojmy i „tušení“ někdy bývají správné. A i když takové „někdy“ našemu rozumu jistě nepostačí, vědci tento fenomén vysvětlují, stručně řečeno, takto: Mozek přijímá v bdělém stavu okolo 11 milionů smyslových podnětů za vteřinu. Naše vědomé myšlení, sídlící v mozkové kůře, je schopné zpracovat jen asi 40 až 60 z nich. To je cca 0,00045%. Nepatrný zlomek. Zbytek podnětů mozek také registruje, ovšem ne vědomě. Přesto podle kognitivních vědců mozek tyto informace zpracovává a využívá. Děje se tak prostřednictvím dvou nezávislých, vzájemně interagujících systémů, které oba ovlivňují náš úsudek a rozhodování. Jsou označovány jako systém 1 a 2.

Meditace pomáhá, ale nepřináší zázraky

Jan Benda, 3/2012
Stres odedávna navozuje reakci umožňující útok, nebo útěk. Dnes nás však místo predátora nebo tlupy neandrtálců stresuje dopravní zácpa či nepříjemný šéf. Organismus je vybuzený k akci, jenže není s kým bojovat ani kam utíkat. Meditace nabízí alternativní odpověd na stres, která prostupuje , myslí i tělem. Je užitečná ke zvýšení frustrační tolerance, pomáhá při zvládání úzkostí - a na rozdíl od terapeuta ji máte stále s sebou, říká americký psychiatr Mark Epstein.

Všímavost: Buddhistická revoluce v psychologii?

Jan Benda, 5/2010
Všímavost (mindfulness) je schopnost nezaujatě zaznamenávat psychické a tělesné fenomény prožívané v přítomném okamžiku, schopnost být duchem přítomný tady a te?. Tuto schopnost máme v jisté míře všichni a psychologové začínají tušit, že hraje důležitou roli v procesu psychoterapeutické změny.

Dokážete se smířit se svými démony?

Jan Benda, 3/2010
Zažili jste někdy situaci, v níž jste jednali v rozporu se svým přesvědčením? Chtěli jste něco udělat, ale přemohl vás pocit silnější než vy? „Co to do něj vjelo?“ říkáváme v takových chvílích. „Co ji to popadlo? Vůbec jsem ji nepoznával…“