Online archiv

Jak se s věkem mění naše pracovní předpoklady a kde už začínají předsudky vůči lidem středního věku? Na popud britské nevládní organizace Prime Initiative vznikla studie mapující silné a slabé stránky starších účastníků trhu práce. Opět se přitom potvrdil názor psychologů, že nejefektivnější tým není složený ze samých mladých a flexibilních pracovníků, ani ze samých starých, uvážlivých špičkových odborníků. Nejlepších výsledků dosahuje naopak tým různorodý – nejen co do pohlaví, ale především věkem. V takovém týmu se vzájemně posilují výhody obou věkových skupin, například rychlost s rozvahou, otevřenost vůči novinkám s tendencí nebořit hned všechny mosty, ale zachovat kontinuitu, zatímco jejich nevýhody (např. sklon jednat zbrkle versus pomalejší rozhodování) se naopak kompenzují. Konec konců, jsme-li jako mladí v takovém kolektivu, může to fungovat zároveň jako dobrá příprava k tvorbě naší vlastní strategie pro druhý „životní poločas“.

5. září je od roku 2013 Mezinárodním dnem charity. Má být poděkováním všem jednotlivcům i organizacím, dobrovolníkům a filantropům celého světa a slaví se v den úmrtí Matky Terezy, jejíž „celoživotní práce pro ty nejchudší a nejzranitelnější je velkou inspirací“, jak prohlásil generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Varovnou připomínkou jiných závažných problémů je Světový den prevence sebevražd vyhlášený WHO na 10. září. Každých 40 vteřin zemře na světě vlastní rukou jeden člověk, ve věku 15–44 let jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí. Prevence spočívá mimo jiné v léčbě depresí a závislostí všeho druhu. Pomyslnou „sebevraždu“ však můžeme spáchat i hromadně, pokud uvěříme tomu, že na složité politické, ekonomické či sociální problémy existuje jednoduché řešení v podobě vlády tvrdé ruky. 15. září, Mezinárodní den demokracie by nám měl připomenout, že demokracie není automatická vymoženost, ale systém, který musíme chránit, podporovat a kultivovat. S dávkou zdravého rozumu a schopností kritického úsudku to jde přece jen o něco snáz – takže bychom měli pokud možno už od mládí pečovat také o vlastní kognitivní schopnosti. Na problémy spojené s jejich vážným úbytkem upozorňuje Mezinárodní den Alzheimerovy choroby připadající na 21. září. Ke zlepšení učení, paměti, soustředění, jakož i k prevenci duševních poruch a depresí doporučují odborníci i takové dobroty, jako jsou například čokoláda, ořechy, avokádo, losos, grepy a další citrusové plody, granátové jablko, káva… K tomu můžeme přidat i svižnou procházku, která nejen prokrví mozek, ale prospěje i krevnímu oběhu a srdci, jehož den, tedy Světový den srdce, připadá na 29. září. Možná bychom se při této příležitosti mohli v každodenním shonu zastavit a zapřemýšlet, co je vlastně naše „srdeční záležitost“. Nezapomínáme na ni? Možná bychom jí měli věnovat více času a ordinovat si do vlastního života víc radosti, aby na nás „podzimní depka“ nemohla.

VYTRŽENO Z DIÁŘE /

Hned 1. června slavíme nejen Mezinárodní den dětí, ale od roku 2012 i Mezinárodní den rodičů vyhlášený OSN. Vzhledem k tomu, že nejlepší prostředí dokážou dětem vytvořit fungující rodiče, je to vlastně docela logické a spravedlivé, aby slavili všichni společně. Dětem je věnovaný i 12. červen, Světový den proti dětské práci. Díky zájmu veřejnosti a hnutí Fair Trade se podle údajů International Labour Organization podařilo od roku 2000 snížit ve světě dětskou práci o třetinu, přesto 11 % dětí ještě musí vykonávat fyzicky i psychicky nepřiměřenou práci, často jako neplacená síla na rodinných farmách. 15. června si pro změnu připomínáme Světový den proti násilí na seniorech (vyhlášený WHO v roce 2006). V našich podmínkách by nemělo stačit jen „odškrtnout si“, že nejsme lhostejní k týrání a zanedbávání starých lidí, měli bychom se prý zamyslet i nad vlastními sklony k ageismu. 21. června, v den letního slunovratu, se po celém světě slaví Den hrdosti. Doprovází ho průvody pestrobarevně oblečených lidí jako připomínka boje a prvních pochodů za práva gayů a lesbiček v Greenwich Village, který se konal roku 1969. Zároveň se slaví i Evropský den hudby – v roce 1982 ho vyhlásil francouzský ministr kultury jako svátek muzikantů. Chtěl tím upozornit na to, že mladá generace hudbu čím dál víc jen pasivně poslouchá. Hudební happeningy v ulicích tak měly vzbudit zájem o aktivní provozování hudby. Pro úplnost dodejme, že je i Mezinárodní den trpaslíků, především těch zahradních. Romantické kýče všech zemí, spojte se! Na 23. červen připadá veskrze seriózní Mezinárodní den vdov vyhlášený OSN v roce 2011. Popudem bylo především drsné zacházení s vdovami v řadě zemí, například v Indii bývalo zvykem, že po manželově smrti ženě rodina sebrala všechny prostředky a vyhnala ji na ulici.

Na květen připadá 35 svátků, výročí, mezinárodních i evropských dnů od seriózních až po více či méně bizarní. V některých dnech tedy můžeme slavit víckrát. Jistě netřeba zmiňovat Svátek práce, zajímavý je i Mezinárodní den svobody slova, který připadá na 3. května, vyhlášený v roce 1991 Reportéry bez hranic a Unesco, především na paměť novinářů, kteří zemřeli při práci v ohniscích bojů. 5. květen je jedním z dnů, které se nesou ve znamení zdraví a hygieny, slaví se, mimo jiné, i Mezinárodní den hygieny rukou vyhlášený WHO v roce 2005. Nejspíš vás napadne, že osvětová kampaň je třeba především v rozvojovém světě, nicméně zdravotníci soudí, že základní zásady je užitečné připomenout i u nás – mytí rukou je totiž tak notoricky známé a banální téma, že ho máme občas tendenci podcenit. 15. květen je Mezinárodním dnem rodiny, vyhlášeným Valným shromážděním OSN v roce 1994. Nemusíme zrovna bádat nad tím, je-li, či není rodina dnes ještě základem státu, ale spíš si připomenout, čím je rodina pro nás samotné. Ta primární, v níž jsme vyrostli, i ta, kterou máme, nebo bychom chtěli založit sami. 17. května je Mezinárodní den informační společnosti. V roce 2006 jím chtěla OSN zvýšit povědomí o vzdělávání a přístupu k informacím prostřednictvím internetu – stačilo deset let a mnohé z nás napadne, jestli bez všepřítomných IT vymožeností občas nebylo líp… Ale geekové všech zemí, tedy IT nadšenci, si něco takového rozhodně nemyslí, dokonce se spojili a vyhlásili 25. květen jako Geek Pride Day. Tentýž den označujeme jako Pomněnkový den. Symbol pomněnky, říkající „nezapomeň na mě“, upozorňuje na Mezinárodní den ztracených dětí, tedy na děti v nesnázích, které se staly obětí sexuálního obtěžování, týrání, které se doma bály tak, že utekly, nebo byly z nejrůznějších důvodů uneseny. Vznikl v roce 1983 u USA. A nakonec z bohatého diáře vytrhneme ještě 31. květen, Světový den bez tabáku, vyhlášený WHO v roce 1987. Pokud se vám nepodařilo skončit s kouřením po novoročním předsevzetí, možná najdete nový impulz, třeba díky návštěvě odvykací poradny, které určitě nabídnou pomoc kuřákům v řadě tuzemských měst a obcí.

Seznam mezinárodním dnů se neustále rozrůstá, v loňském roce byl například zaveden 2. březen jako MEZINÁRODNÍ DEN ZÁSNUB. Jedna advokátka to na svém Facebooku hned pragmaticky okomentovala: Bylo by zajímavé, mít zase trestný čin „svedení pod slibem manželství“. Klasikou je 8. březen, OSN posvěcený jako MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN, který se slaví od roku 1910. Navrhla ho socialistka Clara Zetkinová jako připomínku demonstrací amerických švadlen z roku 1908 za zkrácení pracovní doby, lepší platy, hlasovací právo a ukončení zaměstnávání dětí. Napadlo vás, že jste se to vlastně kdysi učili, ale už se vám to vykouřilo z hlavy? Výzkumy kognitivních funkcí vás nejspíš uklidní, že v tomhle případě asi nepůjde o fatální problém. Ostatně činnosti lidského mozku a jeho zkoumání je věnován 11. březen, EVROPSKÝ DEN MOZKU. Od roku 2012 máme dokonce i SVĚTOVÝ DEN ŠTĚSTÍ – radovat bychom se měli podle Valnému shromáždění OSN 20. března. V podtextu tohoto svátku je doporučení všem vládám, že by měly pečovat o štěstí svých obyvatel a nehodnotit pokrok pouze na základě ekonomických ukazatelů. Zatím je to spíš romantika na papíře, takže se o vlastní štěstí raději zkusme postarat sami. Na 21. březen připadá rekordních šest svátků od odstranění rasové diskriminace (1966) po oslavy poezie (1999). V roce 2006 přibyl SVĚTOVÝ DEN DOWNOVA SYNDROMU – datum odkazuje k faktu, že toto vrozené postižení vzniká chybou na 21. páru chromozomů v buňkách, k nimž nesprávně přibyl jeden chromozom navíc. V Česku se s tímto postižením narodí asi 70 dětí ročně. Chromozomální testy v těhotenství jsou schopny tuto i další vývojové vady odhalit s poměrně velkou přesností. Ženám s pozitivním výsledkem pak lékaři zpravidla doporučují těhotenství přerušit – a odmítnutí se mnohdy setkává s nepochopením. Proti potratům z nejrůznějších důvodů se staví i křesťanské iniciativy a hnutí pro-life. V Latinské Americe, kde žije polovina všech věřících katolíků, v roce 1993 jako první vyhlásil El Salvator 25. březen jako den práva narodit se, následovala Argentina (1998) se svým Dnem nenarozených, pak Chile a Guatemala. V MEZINÁRODNÍ DEN NENAROZENÝCH DĚTÍ se v mnoha zemích, včetně Česka, konají i pochody pro život. Hned poté, 26. března, je SVĚTOVÝ DEN BOJE PROTI EPILEPSII, TZV. PURPLE DAY. Na podporu 50 milionů lidí, kteří touto nemocí na světě trpí, i jejího výzkumu a léčby, bychom si měli na sebe vzít něco fialového. Puprle Day se slaví od roku 2008, jeho mladším kolegou je od loňska Mezinárodní den epilepsie, který proběhl 9. února. Jak se v našich aktivitách odráží vnímání ročního cyklu, hezky ukazují březnové svátky inspirované příchodem jara – svůj den slaví divoká příroda, vrabci i řeky…

Ženy vydělávají méně než muži, v Česku dokonce o víc než pětinu, což nás řadí na třetí nejhorší místo v EU. Především kvůli tomu jsou na tom rozvedené ženy hůř než vdané. V manželství totiž mohou profi tovat z dělby práce, kdy muž víc vydělává, žena víc pečuje o rodinu a o společné příjmy se dělí napůl. Alespoň tak se to jeví z pohledu matematiky a statistiky. „Jak vypadá sdílení příjmů v konkrétních rodinách, to samozřejmě nikdo neví. Ptal jsem se několika kamarádů, u každého to funguje trochu odlišně. Ale jiná data k dispozici nejsou,“ usmívá se Jiří Šatava z Národohospodářského ústavu, hlavní řešitel nedávné Analýzy ekonomických dopadů rozvodu na oba manžele. Rozvedené ženy jsou celkově více ekonomicky aktivní než vdané (pravděpodobně proto, že musejí zvládnout „vydělávat“ i „pečovat“), zároveň však mají vyšší míru nezaměstnanosti, což si odborníci vysvětlují například tím, že ve skupině žen, které mají horší uplatnění na trhu práce (s ohledem na věk, vzdělání, kvalifi kaci či region), jsou ty vdané častěji v domácnosti, zatímco rozvedené skončí na úřadě práce. Rozvodem prý žena kvůli ztrátě sdílení přichází o 2035 % příjmů. Nejvíce jsou rozdíly vidět na úrovni domácností vedených rozvedeným člověkem. Příjmy na hlavu jsou u domácností rozvedených nižší než u domácností manželů, jde-li navíc o domácnost vedenou rozvedenou ženou (ať žije sama, s dětmi nebo s rodiči), jsou příjmy na hlavu i schopnost vyjít s nimi nejnižší ze všech. „Tady se efekt sdílení prokazuje,“ konstatuje Jiří Šatava.