Online archiv

Do rozhodnutí o umístění významných investic se promítají úvahy racionální, ekonomicky doložitelné, ale i subjektivní, které nelze matematicky vyčíslit. A tak v ekonomickém plánování dostávají prostor i mentální mapy. Vhodný typ investic a jejich umístění v rámci státu má dalekosáhlé důsledky nejen na celkovou hospodářskou situaci, ale především na vývoj jednotlivých regionů, kam investice směřují nebo kterým se naopak vyhýbají. Studium lokalizačních rozhodnutí ekonomických aktérů má proto v ekonomické geografii a ekonomii dlouhou tradici. Neoklasické lokalizační teorie vycházely z představy podnikatele jako plně informovaného a ekonomicky myslícího aktéra, který pro svoji firmu vybírá optimální umístění z hlediska nákladovosti a výnosnosti. Rozhodování člověka o podnikání a životě vůbec se však nedá vyjádřit jen čísly a matematickými vzorci, tvrdí představitelé behaviorální teorie lokalizačních rozhodnutí. Rozhodnutí, kde postavit továrnu či obchodní centrum, jsou ovlivněna mnoha rozdílnými faktory a často se za nimi skrývá také nedostatek či nevhodná skladba informací, zkreslený pohled na potenciální lokality a regiony. Kupříkladu továrna nabízející desítky dělnických míst vyžadujících zaučení zela v regionu s vysokou nezaměstnaností prázdnotou. Podpora v nezaměstnanosti a sociální dávky byly pro místní obyvatele lákavější než práce za minimální mzdu. A tak se výroba rozjela až s příchodem ukrajinských dělníků. Často dochází k tomu, že podnikatelé umisťují firmu v blízkosti svého bydliště či v lokalitě, k níž mají citový vztah, bez ohledu na striktní ekonomická či logistická pravidla. Je proto důležité zkoumat, jak je výsledná představa investora tvořena informacemi z různých vzájemně propojených oblastí v jeho prostředí. Jak dalece jsou rozhodnutí formována původem investora a dalšími, takzvaně měkkými, faktory, jako je například subjektivní preference, důvěra, zkušenost, osobně vnímaná image regionů…