Online archiv

V dětském pokoji mě krabice Člověče, nezlob se nikdy nepřekvapila. Když se ale Člověče, nezlob objeví v advokátní komoře, na svatbě nebo na rautech v luxusních restauracích před světovými konferencemi o zdraví, začínám se ptát proč. V čem je hra o jedné kostce a několika barevných figurkách, které putují do domečku, tak fascinující, že se stala součástí společenského života? A jak se vůbec podařilo v době placatých telefonů a tabletů deskovým hrám přežít?

Sonda do psychologie sportovních fanoušků

* Jeli byste na rodinnou dovolenou společně s nadřízenými, podřízenými, popř. kolegy?

Mnozí z nich trpí mírnou úzkostí a náhlými změnami nálad, zkrátka si svým psychoterapeutům stěžují, že nejsou šťastní. A tak vznikla nová éra antidepresiv, kterým se laicky říká „šťastné pilulky.“ Nejsou návykové a mají málo vedlejších účinků. Šťastné pilulky jsou tedy na vrcholu své kariéry a získávají celý svět. Ne všichni terapeuti jsou z nich ale nadšeni. „Díky ‚šťastným pilulkám‘ se lidé vyhýbají tomu, aby skutečně řešili své problémy,“ říká psychoterapeut Allan Smithon z newyorské univerzity. Pravda je ta, že pilulky léčí následky, ale ne příčiny. „Člověk si dá pilulku a už neřeší, kde se stala chyba. Je mu líp a tím to končí. Škoda že zatím neexistuje žádná pilulka, která by lidi naučila, jak se stavět ke svým problémům a asertivně jednat,“ dodává Smithon.

„Dej ramena dozadu a postav se rovně,“ říkávají mnohé matky svým dětem. Podle psychologů nejde jen o zdraví. Ve skutečnosti lidé rameny neverbálně komunikují a matky instinktivně vycítí, že pro dítě není dobré vysílat svěšenými rameny negativní signály. O roli ramen existuje však jen málo informací – pokud se na to zeptáte odborníků na neverbální komunikaci (kteří se soustředí především na tvář a ruce), pokrčí rameny. Jak paradoxní. Ve skutečnosti můžeme svými rameny ovlivnit náhled ostatních lidí na sebe samotné, odkrýt své emoce či zdravotní stav a pomocí nich i komunikovat. Podle zoologa Desmonda Morrise a antropologa Davida Givense znamenají velká ramena, která známe z klasických řeckých soch, vitalitu a sílu. Tvar „V“ (široká ramena, úzké boky) je tak žádaný, že trička se vyrábějí tak, aby „véčko“ podpořila nebo přímo vytvořila. Ramena mohou také vyjadřovat dominanci nebo postavení v hierarchii. Svou úlohu mají i při předávání pocitu štěstí (viz jejich charakteristický pohyb u břišních tanečnic). Postavení ramen lze využít při diagnostikování deprese. Jeden soudní psychiatr z Washingtonu říkával: „Poznám, že je pacient v depresi, ještě než otevře ústa. Ramena jsou svěšená, těžká a prakticky se nehýbou.“ Pokrčením ramen se vyjadřuje, že něco nevíme. Pohyb nahoru, který vzdoruje gravitaci, zdůrazňuje, co už bylo řečeno. Dokonce i když někdo lže, lze často podle nepatrného pohybu ramen vzhůru poznat, že něco není v pořádku. Ramena ovšem svědčí spíše o nedostatku důvěry než o lži samotné.

Pracujete od rána do večera, jste unavení, okolí vás považuje za dříče, a stejně máte pocit, že nestíháte svou práci? K úspěchu vám chybí jedno - produktivita. Buďte v práci méně a zvládněte víc - odborníci na duševní práci doporučují strategie, jak zdánlivého paradoxu úspěšně dosáhnout.

Proč nás lákají místa velkých tragédií

Neslyšící muž a slyšící žena

Šílenství a panika, kterou rozpoutal azbest, překvapila zřejmě všechny. Ze škol, kde azbest je, mají rodiče strach. A školám, které hlásí, že tam žádný azbest nenaměřili, nikdo nevěří. A nejen to. Azbest změnil i každodenní režim mnoha rodin a hodně zatočil s životy většiny ředitelů škol.

Stres, propocená záda, třesoucí se ruce, zadrhávající hlas. Pracovní pohovor - stejně jako zubař - nepatří mezi oblíbené způsoby trávení času. Bojíme se vět, které naznačí, že jsme nepotřební. Máme strach z personalistů, kteří jsou školeni k tomu, aby jako rentgen projeli naše slabosti a schopnosti. Ale pokud chcete práci, nemáte na výběr a tuto psychickou gilotinu musíte podstoupit. Rozhodli jsme se projít několik pracovních pohovorů za vás, abychom přímo v praxi zjistili, jestli je možné udělat z pohovoru snesitelnou záležitost, a pokud ano, tak jak na to. Taky jsme oslovili dva zkušené personalisty, kteří nám prozradili něco ze svých „tajných“ metod, kterými odhalují „lidstvo“. Jak vlastně personalisté vybírají člověka pro konkrétní pracovní pozici? „Je to složité. Lidé se často staví do různých póz a rolí. Dokážou hrát na začátku úžasné divadlo,“ vysvětluje František Boudný ze společnosti PŘEDVÝBĚR. CZ. „Proto je dobré, aby nový člověk prošel více kol pohovoru a vidělo ho více personalistů. Teprve pak se společně rozhodnou, zda se po všech stránkách přibližuje našim představám,“ dodává Boudný.

Jmenuje se Geminoid DK a je to krasavec. Umí se usmát, zamrkat a chová se roztomile. Dokáže se projít po městě a sednout si do kavárny. Hiroshi Ishiguro, japonský vynálezce, představil Geminoid DK na japonské výstavě v roce 2011 a na svůj výtvor je hrdý, protože jeho robot je naprosto nerozeznatelný od člověka.

Budte jedineční, neotřelí a silní. Vnímejte se jako produkt, který je nutno propagovat vždy a za všech okolností. I ve výtahu. A hlavně, nikdy se nebavte se svým šéfem o počasí.