Můžeme být závislí na plastických operacích?
Jana Abelson Tržilová, 5/2014K nejznámějším uživatelům plastické a estetické chirurgie patří celebrity. Mnohé z nich pod skalpelem skončily několikrát (Michael Jackson, Cher, David Gest, Mickey Rourke). V sérii operací najdeme i odstrašující případy, kdy se zákrok chirurgovi nepovedl. Nebo těch zásahů už bylo tolik, že dotyčný začal připomínat bytost z jiné planety. Catherine Jackson například označila svého syna Michaela za závislého na plastické chirurgii. Ačkoli on sám přiznal jen tři plastiky, odhad skutečných zákroků se pohybuje kolem několika desítek. A jeho matka plastické chirurgy vinila z toho, že jejímu synovi neřekli ne, a že tak částečně přispěli ke zkrácení jeho života. Ale zkuste říct ne králi popu. Přijdete o lukrativní zakázku a jeho problém stejně nevyřešíte. Obrátí se totiž na jiného chirurga, který požadovaný zákrok ochotně provede. Byť by byl s nejistým výsledkem. Michael Jackson ovšem nebyl jediný, kdo podlehl lákadlům, jež plastická chirurgie nabízí. Bezchybný vzhled je ve světě showbyznysu považován za samozřejmost. Nestačí jen vypadat dobře. Z estetického hlediska je nutné usilovat o to, vypadat nejlépe, jak jen je to možné. A navíc celebrity mají peníze, které jim umožní tyto zákroky podstupovat opakovaně. Pokud se sejde poptávka podložená dostatečným množstvím finančních prostředků s chirurgem bez zábran jakýkoli zákrok provést, neexistují žádné hranice, žádné směrnice (na rozdíl od jiných lékařských zákroků a medikamentů, u nichž jsou jejich indikace sledovány a regulovány), kdy přestat.