Online archiv

Jaká jsou rizika a příležitosti v českém středním školství v následujících deseti letech? Ředitel Střediska vzdělávací politiky PedF UK Jan Koucký prezentoval demografický vývoj pro příštích deset let v součinnosti s tím, jaké trendy budou typické pro školství a vzdělávání v tomto období. Podle Kouckého dojde za stále se snižujícího počtu absolventů a při jejich zájmu o maturitní obory zaměřujícími se převážně na všeobecné vzdělání, k mírnému posílení čtyřletých gymnázií a lyceí. Oproti tomu dojde k prudkému poklesu zájmu o učňovské obory, který by měl znamenat propad ze současných 30 % absolventů na 13 %. To by reálně znamenalo, že v každém kraji dojde ke zrušení 15 učilišť. V průměrném okresním městě by tak měla zůstat 3 – 4 učiliště. U absolventů SŠ dojde ke zvýšení jejich relativního počtu – maturitu získá okolo 80 % středoškoláků. Jejich absolutní počet však začne vzhledem ke snižující se populační křivce klesat, což bude mít za následek snižování počtu uchazečů na VŠ. Na VŠ se přesune velká část odborné přípravy, kterou dříve zajišťovaly SŠ. Východiskem pro školy, které postihne útlum zájmu o studium, je možnost věnovat se více dalšímu vzdělávání dospělých. Trh práce vyvíjí tlak na daleko častější rekvalifikaci, a pokud se tomu školy (zejména střední odborné školy a učiliště) přizpůsobí, předejdou možnému vytváření nových vzdělávacích kapacit zaměřených na další vzdělávání, jak se to dnes už děje např. v kraji Vysočina. Učilištím patrně nezbude nic jiného, než se v co největší míře orientovat na spolupráci s podniky, což by mělo mít konečný efekt v přípravě takových kvalifikovaných pracovníků, které požaduje trh práce zejména v průmyslové oblasti.

Společnost Scio v uplynulém školním roce přinesla evaluační novinku. Žáci ZŠ mohli v rámci projektu Komplexní evaluační analýza (KEA) absolvovat test zaměřený na evaluaci klíčových kompetencí. Podobný test byl v ČR použit vůbec poprvé a možnost ověřit míru zapojení klíčových kompetencí do výuky a kvalitu jejich osvojování žáky využilo celkem 242 základních škol a víceletých gymnázií, 749 tříd a 15 619 žáků.

Původním a hlavním smyslem projektu Mapa školy bylo a je poskytnout školám pokud možno komplexní zpětnou vazbu v rámci jinak těžko měřitelného a hodnotitelného prostředí, v němž se uskutečňuje školní vzdělávání, tedy školníhoklimatu. Projekt tak dává školám možnost eliminovat rizika a stavět na tom dobrém, čím disponují. Do dotazníkové šetření se loni na podzim zapojilo 90 146 respondentů z 195 základních škol a víceletých gymnázií (3321 učitelů,48 696 žáků a 38 129 rodičů). Projekt přinesl cenné informace o tom, co si jednotlivé cílové skupiny myslí o vztazích na nejrůznějších úrovních, o řízení školy a o rozhodování v důležitých věcech, o technickém a materiálnímzázemí školy, o aktivitě všech zúčastněných v procesu školního vzdělávání, o bezpečnosti ve škole atd. Záběr informací z projektu je velmi široký (jenom souhrnná zpráva má 40 stran). Další šetření probíhá právě nyní, jehovýsledky budou známy v září. Podrobné informace jsou na www.scio. cz/skoly/mapa, případné dotazy můžete zasílat na scio@mapa.cz.