Online archiv

Orientovat protikuřácké programy jen na děti není příliš šťastné. Jenom to v nich totiž posiluje pocit, že kouření je znak dospělosti, který se nám snaží vnutit tabákový průmysl, říká lékařka EVA KRÁLÍKOVÁ z Centra léčbyzávislosti na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Několik otázek v tomto rozhovoru zodpověděla i medička Magdalena Kriegová, která realizuje preventivní školní programy centra.Eva Králíková: Na děti působí informace, že kouření způsobuje impotenci, vrásky či zápach z úst.

Škola je prostředí jako stvořené pro konflikty. Nejenže tu vznikají stejně jako v"normální"firmě mezi jednotlivými jejími pracovníky, ale vzhledem k pestré vztahové síti v jejím prostředí se objevují v různéintenzitě mezi rodiči a učiteli, učiteli a žáky i mezi žáky samotnými. Podle psychologa Petra Kříže je při řešení konfliktů nutné, aby se jeho aktéři zbavili myšlenky, že jejich názor je jediný možný.Petr Kříž: Když rodič učiteli naznačí, že se mu něco v jeho přístupu k dítěti nelíbí, pedagog to obvykle vnímá jako útok na svou osobu.

Pokud na škole chcete začít s celoškolními projekty, nestyďte se první z nich opsat od ostatních, sama jsem to tak udělala, říká Maja Bihelerová, ředitelka Základní školy Benita Juáreze na Praze. Tato škola je svými projekty hodně mediálně známá a M. Bihelerová nezastírá, že se o projektech snaží informovat v odborném i jiném tisku. Nestačí prý totiž pouze projekt realizovat, na jeho úspěchu se podílí i to, jak je dokáže "prodat" veřejnosti.Maja Bihelerová: Největší nebezpečí u projektů je, když učitel všechno udělá sám za děti, aby byl výsledek co nejlepší.

Školy mají jen omezené prostředky, jak bojovat s konzumací alkoholu dětmi. Preventivní programy sice dosahují určitého efektu, dítě je však mnohem víc pod vlivem svých vrstevníků a rodičů. Právě rodiče a jejich způsob života,který děti napodobují, rozhodují, zda bude mít člověk v mládí i později v dospělosti problémy s alkoholem. Podle Ladislava Csémyho z Psychiatrického centra Praha jsou přitom data o postoji dětí a mladistvých k alkoholu velmi nepříznivá.Ladislav Csémy: Šestina dětí je vystavena negativnímu vzoru, pokud jde o alkohol, přímo ve vlastní rodině.

Tento měsíc byl zahájen projekt, jehož součástí je vytváření školních poradenských pracovišť na vybraných základních a středních školách. Z peněz od Evropské unie tak budou po tři roky placeni školní psychologové či speciálnípedagogové na 127 základních a středních školách.I v oblasti poradenství a prevence patologických jevů platí, že víc hlav víc ví.

V oblasti zájmového vzdělávání nechává ministerstvo školství velký prostor pro konkrétní školy. Jeho ambicí je"vykolíkovat"hřiště, nikoli určovat, co všechno musí škola nabízet, uvádí zástupce ředitele odboru promládež ministerstva školství Mgr. Jaroslav Tuček. Podle něj školy dosud ne zcela využívají potenciál, který mají k dispozici.Jaroslav Tuček: Zejména zastupitelé jednotlivých obcí by si měli uvědomit smysl zájmového vzdělávání.

Učitelství je dnes povolání, jež si automaticky spojujeme se ženami, kterým má být práce s dětmi blízká. A pokud se volá po učitelích-mužích, tak proto, aby do škol přinesli více racionálního řízení. Takové myšlenky jsou alepodle Mgr. Ireny Smetáčkové z katedry pedagogické a školní psychologie PedF UK projevem obecně přijímaných stereotypů o rolích mužů a žen.Irena Smetáčková: Muž, který nechce být ředitelem školy, je každému podezřelý.

Rodiče nechtějí se školou příliš komunikovat. Obvykle začínají s učiteli jednat až v případě problémů svého dítěte. Jejich jednání je přitom poznamenáno ambivalencí. Na jedné straně chtějí, aby škola předala dětem všechnypotřebné poznatky, na straně druhé po učitelích požadují, aby jejich dítěti ulevili tím, že budou brát jeho zvláštnosti. To jsou některé z myšlenek doc. PhDr. Stanislava Štecha, CSc., vedoucího katedry pedagogické a školnípsychologie PedF UK.Stanislav Štech: rodina a škola jsou z podstaty rivalské instituce, které mají odlišné cíle a techniky socializace a výchovy dítěte.