Online archiv

Na našich školách hraje stále velkou roli individualismus. Na denním pořádku je zkoušení, písemky, takže jedinou formou žákovské spolupráce jsou napovídání a opisování, které jsou po zásluze trestány. Není ovšem divu, že jekladen větší důraz na individualismus než na kooperaci - učitelé přece nemohou učit to, co sami neumějí, zaznělo na březnovém kulatém stole, který na téma spolupráce ve škole uspořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání(SKAV).Na kulatý stůl SKAV se tentokrát přišlo podívat méně zájemců z řad pedagogů než obvykle. Ukazuje to na fakt, že spolupráce a kooperativní formy výuky nejsou nijak výbušnými tématy a učitele aktuálně trápí jiné problémy.Mnohde se finišuje s tvorbou školních vzdělávacích programů a na termín klíčové kompetence jsou podle předsedy SKAV Jindřicha Kitzbergera učitelé už téměř alergičtí. „Napřed napíšeme osnovy a pak dáme do úvodu něco k těmkompetencím.“ S podobným názorem se poměrně často setkává Jan Korda, ředitel pražské ZŠ na Lyčkově náměstí. Sám má zkušenosti jak s tvorbou školního vzdělávacího programu, tak s kooperativním učením a společně s dalšímidiskutujícími potvrdil, že pokud se učitelé sami nenaučí spolupracovat a nepoznají výhody kooperace, nebudou tyto kompetence schopni rozvíjet ani u svých žáků.