PERO, NEBO KLÁVESNICE?
Jana Olchavová, 7/2013Tříletá vnučka Evinka si ráno po probuzení s údivem prohlíží stíny na zdech, kam je umístily paprsky sluníčka deroucí se přes okenní žaluzie. „Hele, babi, sluníčko už vstalo a nakreslilo E, to je E, víš?“ říká holčička, která neumí číst ani psát. Jen už párkrát viděla, jak maminka jejím jménem podepsala nakreslenou kytičku nebo človíčka. Ministerstvo školství v Indianě rozhodlo, že psací písmo již nebude na veřejných školách povinné. Žáci mohou dát přednost výuce psaní všemi deseti na klávesnici počítače. Důvody i výhody jsou zřejmé: rychlost zápisu i rychlost osvojení, čitelnost, snadná editovatelnost. Indianu již následují školy v Kanadě. Hledáte souvislost mezi naší Evinkou a psací revolucí ve státě Indiana? Tady je. Americká Evinka totiž také pochopí, že ty tři spojené vodorovné čárky jsou E a najde je na klávesnici. Paní učitelka jí řekne, že E se píše levým prostředníčkem. Psaní E bude procvičovat tak dlouho, až vznikne podmíněný reflex. Zbývá spojit E s písmeny V a A a může napsat na obrazovku své jméno. Čitelně a rychle. Kdykoli položí ruce na klávesnici a uvidí E, levý prostředníček se dá reflexně do přesného pohybu. Mozek v tom okamžiku může přemýšlet o skladbě a významu věty a nemusí hloubat nad správným tvarem písmenka a ještě trápit ruku. Když se náhodou někde kolem bude válet pastelka, Evinka bez obtíží „nakoukané“ písmenko napodobí i na papíře.
