Radost seniorů i dětí
Marie Cúthová; DD Neratovice, 2/2004Často k nám do Domu kněžny Emmy - domova důchodců v Neratovicích docházejí děti z místních mateřských škol. Připravují si svá vystoupení k různým příležitostem - zpívají, tancují, recitují. Potěší tak naše obyvatele, ale samyzažijí také radost z obdarování. Tyto mezigenerační kontakty jsou velkým přínosem jak pro seniory, tak pro děti, ale rovněž pro učitelky MŠ či zaměstnance našeho domova. Velmi nás těší, když za námi děti docházejí, ale pak násnapadlo, že bychom vše mohli také otočit. Že by senioři přišli za dětmi do MŠ. A tak jsme začali vše připravovat. Nejprve jsme během léta v rámci pracovní terapie vyráběli hračky pro děti do tří mateřských škol, se kterýmispolupracujeme: skřítky z látek, pletené kočičky, dřevěný vláček, panáčky z navlékacích dřevěných kroužků, skládací kostičky či dřevěné maňáskové divadélko. Poté jsme vybrali tanečky, které naši klienti tancují vsedě na židlíchv rámci taneční terapie při skupinovém rehabilitačním cvičení. Dále jsme nacvičili písničky s kytarou. Nechtěli jsme, aby to bylo naše vystoupení, ale společné setkání, tentokrát však na půdě MŠ. Postupně jsme tak navštívilizmíněné tři mateřské školy se svým programem. Nejprve jsme dětem pověděli, že senioři také rádi tancují, jen mají už bolavé nohy a tak tancujeme vsedě. Vysvětlili jsme jim a ukázali příběhy jednotlivých tanečků, které jsme paktancovali společně s dětmi - rukama, nohama a také třeba mávali šátečky. Rovněž jsme si řekli, jak budeme zpívat. Jednu písničku s pomocí obrázků a druhou pomocí gest. Poté nám zase děti zpívaly svoji písničku a my s nimi. Nazávěr jsme dětem předali vyrobené hračky. Radost dětí byla obrovská a o nic menší nebyla radost seniorů, kterým se v očích leskly slzy, když viděli, jak se hračky dětem líbí. Dojetí se odráželo v srdcích všech generací. Vidělijsme, jak velkým přínosem bylo, že naši senioři mohli přijít do prostředí MŠ. Oni byli těmi, kdo přišli a něco dětem přinesli. Také již samo prostředí MŠ bylo velmi milým dárkem vyvolávajícím řadu vzpomínek. Pro děti bylo zasevelmi dobré, že ony byly v domácím prostředí a těmi, kdo je navštívili, byli přece ti dědečkové a babičky, za kterými chodívají do domova důchodců. S láskou a dojetím vzpomínáme na tato společná setkání a těšíme se, až navštívíděti z MŠ zase nás v domově důchodců.