Velikonoční výstava
Dana Tesařová, 3/2005Naše mateřská škola Pomněnky věnuje návratu k přírodě zvýšené úsilí. Nejen proto, že devastující přírodu je třeba chránit, ale na vztahu člověk - příroda si děti snadněji uvědomí samy sebe, vzájemnou sounáležitost, tolerancivůči všemu, s čím se ve svém okolí setkávají. Práce v heterogenní třídě je zcela odlišná od zaběhnutých postupů a pro mnohé z nás zatím podstatně náročnější. Oprostit se od způsobu práce, kterou dosud podmiňovala tzv."věková skupina", bylo pro nás velkou neznámou.V loňském roce náš kolektiv již podruhé uspořádal velikonoční výstavu pro širokou veřejnost. Zpočátku jsme si kladli mnoho otázek. Jak skloubit přirozenou dětskou zvídavost, chuť poznávat, osahat si vše nové a využíttvořivost při nesourodé úrovni a schopnostech vyplývajících právě z vývojových potřeb? Navíc takový projekt vyžaduje delší časový úsek. Vydrží i ti nejmenší tento nápor? Neodradí je"zaměstnanost"navzdory dnešnímutrendu nenutit, zasahovat do dětských aktivit co nejméně? Jaké výrobky zvolit, aby se malé děti nebály začít a ti nejstarší měli radost z úspěšného dokončení práce? Bude naše úsilí podnětné i pro ty, kteří výstavu navštíví?Naše obavy se však velice rychle rozptýlily. Samotné nás překvapilo, s jakým nadšením se děti pustily do zdokonalování svých vlastních dovedností s cílem o co nejhezčí výrobky. Těší nás, že starší děti svou pomocí těm ménězkušeným získávají návyk"nenechat druhé na holičkách". Poté již nebyl problém při instalování"zasadit"kytičky, zvířátka, obrázky, velikonoční vajíčka a perníky do přírodního prostředí a včlenit dojednolitého celku práce všech"mateřiňáčků"i zaměstnanců. Každý si při odchodu mohl odnést malou sladkost či keramickou drobnost. Celá akce se pro nás stala výzvou - využít získané zkušenosti a myslet do budoucna.
