Online archiv

Začátkem října jsem vycestovala do Norska za poznáním tamního předškolního vzdělávání. Byla jsem zvědavá, těšila jsem se na novou zemi, její kulturu a především návštěvu mateřské školy „Sakshaug Barnehage“.

Naše mateřská škola se na několik dní proměnila ve velké mraveniště. Děti zkoumaly mravenčí obydlí i zvyky a opravdu je to bavilo. Chcete to zkusit také? Tak čtete dál.

Ve dnech 5.–6. 10. 2007 se v Brně konal seminář Monitoring projektů Comenius, který pořádala Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (www.naep.cz). Semináře se zúčastnilo zhruba 80 koordinátorů projektů Comenius z mateřských, základních a středních škol z České republiky. Zástupkyně agentury Ing. Pavla Nováková, Mgr. Ivana Lužaić a Ing. Jana Pávková seznámily koordinátory škol s novými pravidly a podmínkami realizace projektů, zodpověděly přítomným dotazy a předaly školám smlouvy na další období. Koordinátoři škol prezentovali průběh svých projektů za uplynulé období – využili k tomu panelové výstavky v přednáškové místnosti a promítání multimediálních prezentací. Každá prezentace mimo jiné poskytla informace o počtu a zemích partnerských škol, uskutečněných aktivitách a společných výstupech/produktech, o začlenění projektu do vyučování, zhodnocení projektu a nabídla tip na osvědčenou akci nebo produkt. Účastníci semináře vybrali nejzajímavější prezentace tří škol, které zástupkyně agentury odměnily drobnými dárky. Prezentace byly velmi zajímavé a navzájem inspirující, byla to skvělá příležitost pro koordinátory k výměně zkušeností a nápadů, za což patří dík výše zmíněným zástupkyním Národní agentury, které se postaraly o zajímavý a přínosný průběh semináře.

Víme, že děti rády zkoumají netradiční materiály, rády si s nimi hrají a tvoří z nich. Truhlářská firma věnovala naší mateřské škole drobné dřevěné odřezky velmi rozličných tvarů i barevných odstínů.

V předchozím tematickém celku jsme si s dětmi povídali o lese, o tom, jak les vzniká, proč je důležitý, co vše jej tvoří. Poznatky o lese děti získávaly především svými vlastními prožitky a hrou.

Nový tříletý program naší mateřské školy „Se skřítkem na výpravách za kamarády do Evropy“, který realizujeme společně s několika zahraničními mateřskými školami, je zaměřen na poznávání přírody.

V letošním školním roce jsme děti a jejich rodiče seznámili s novým tříletým školním vzdělávacím programem, který nese název „Se skřítkem na výpravách za kamarády do Evropy“.

S výukou anglického jazyka jsme v naší mateřské škole začali ve školním roce 2005/2006. Přijali jsme lektorku, kterou jsem osobně znala a o níž jsem věděla, že anglický jazyk velmi dobře ovládá.

Děti z naší mateřské školy vědí, co mají dělat, když najdou v přírodě zraněné zvířátko. Jsou hrdé na to, že už zachránily zraněného ježka a ptáčka při vycházce.

Projekt naší mateřské školy"Skřítek na výpravách do říše zvířat", který je realizován ve spolupráci s Ochranou fauny ČR, úspěšně pokračuje již druhý školní rok.

Pod tímto názvem se skrývá výchovně vzdělávací program mateřské školy Heřmaničky. Při tvorbě programu jsme vzali v úvahu přednosti pro jeho realizaci - velká zahrada obklopující MŠ, bezprostřední blízkost lesa, zvířátka jakooblíbené téma u dětí. Navázali jsme spolupráci se Stanicí pro zraněné živočichy ve Voticích. Setkali jsme se s velkým zájmem a vstřícností a během několika společných schůzek dostával program konkrétní podobu. Vzdělávací obsahročního programu je uspořádán do měsíčních tematických bloků, z nichž vycházejí plány měsíční, týdenní a každodenní činnosti. Při plánování využíváme též knihy a publikace související svým obsahem s daným tématem. Do plánůzařazujeme i besídky, výlety, sportovní a kulturní aktivity, oslavy apod. Prostřednictvím zvířátek vedeme děti formou hry a prožitkového učení za poznáním různorodých oblastí. Na začátku školního roku jsme navštívili Stanici veVoticích, jejíž zaměstnanci poutavou formou děti seznámili s tím, k čemu Stanice pro zraněné živočichy slouží, jak mohou děti samy zvířátkům pomoci a jak mohou chránit živou i neživou přírodu. Užší spolupráci jsme navázali seRNDr. Petrou Novou, která jezdí dvakrát měsíčně do naší mateřské školy se zajímavým tematickým programem pro děti. Děti vyráběly ptačí krmítka, učily se poznávat a určovat ptáky a zvířátka, která žijí kolem naší školky, stopyve sněhu a jejich odlévání ze sádry, seznámily se s přezimováním a příbytky zvířat. Velice se dětem líbilo předvánoční zdobení stromečku pro zvířátka v lese. Na jaře děti čeká například výroba ptačích budek, exkurze na žabípřechod, mláďata v přírodě apod. Veškeré tyto aktivity úzce korespondují s programem - děti jsou obohacovány pro ně zajímavou formou poznatky, zkušenostmi a dovednostmi ve všech oblastech předškolní výchovy. Na dané témazdramatizují s učitelkami pohádku, zazpívají písničku, poznávají barvy, modelují, malují, porovnávají, přiřazují, hrají pohybové hry. Potěšil nás zájem rodičů o tento program. Někteří se zapojili například tím, že sbírali sdětmi na podzim žaludy a kaštany, které nosíme zvířátkům do krmelce. Do krmítek umístěných na zahradě školky sypeme potravu pro ptáčky a pozorujeme, kteří ptáčci na dobroty od dětí létají nejvíce. Celý program zastřešuje maskotškolky - skřítek Mecháček, kterého si děti samy vymyslely a pojmenovaly. Mecháček provází děti celým programem, učí je chápat souvislosti se světem a přírodou, učí je vnímat přírodu všemi smysly. Děti se učí logicky přemýšlet,vyhledávat další související informace a pracovat s nimi, prohlubují si a upevňují své znalosti. Uvědomují si, že svým přičiněním mohou přírodě pomoci, ale také ji špatným chováním poškodit. Nejen, že Mecháček sdílí s dětmivšechny radosti z poznání, společných her a slavností, ale děti se zpětně musí o skřítka náležitě postarat - přiměřeně ho obléct, uložit do postýlky apod. Přijetí Mecháčka za svého kamaráda vzbudilo u dětí silnější citovýprožitek a pocit zodpovědnosti. Poznatky a dovednosti, které děti během celoročního programu získají, si ověří na konci školního roku při"miniolympiádě", která proběhne formou her a soutěží. Odměnou za své znalosti apomoc zvířátkům jim bude diplom a sladkosti a hlavně pocit, že se svými silami a přičiněním zasloužily o něco důležitého a potřebného.