Online archiv

Víkend bez televize a ostatních moderních médií, jako jsou PC, DVD a podobně si vyzkoušely děti třídy Motýlek MŠ Anenská z Frýdku-Místku, se svými rodiči. Tato akce vycházela z třídního projektu „Co knihy skrývají“, který našel inspiraci v celorepublikovém projektu „Celé Česko čte dětem“, do něhož je mateřská škola zapojena již od roku 2010. V rámci projektu se děti například seznámily se vznikem knihy a s lidmi, kteří se na jejím vzniku podílejí. A protože mateřská škola vychází z modelu prožitkového učení, děti samy mohly zažít, jaké to je psát či ilustrovat knihu. A jak to zvládly děti předškolního věku, které ve většině případů ještě neumějí číst a psát? Samozřejmě si na pomoc pozvaly své rodiče. V rámci zábavné akce společně s rodiči vytvořily „Příběhy housenky Míši“. Během přátelsky laděného odpoledne tak vzniklo celkem pět příběhů, jejichž hlavní hrdinkou se stala „velmi hladová housenka“ – letošní maskot třídy. Děti si příběhy velmi oblíbily a pracovaly s nimi v průběhu dalších dní. Cílem této aktivity nebylo „jen“ napsat příběhy či strávit společně čas, i když i toto je velmi důležité, ale hlavně ukázat rodičům další cestu, kterou se mohou vydat nejen při víkendu bez televize. A jak tento víkend dopadl? Z provedené ankety mezi rodiči vyplynulo, že rodiče tuto aktivitu přivítali a poctivě zákaz dodržovali. Odměnou jim byl získaný čas, který věnovali sobě navzájem. Někteří rodiče také uvedli, že si díky této akci uvědomili negativní vliv nadměrného sledování televize a ostatních médií pro psychický i fyzický vývoj jejich dítěte. V tomto případě měla akce opravdu význam! Zkuste to také, vždyť se jedná o naši budoucí generaci. Necháme ji „spolknout“ moderními médii?

Předškolní vzdělávání v současné době vychází především z potřeb a zájmů dětí. Nejinak tomu bylo při realizaci projektu „Dino“, který vznikl právě na základě zájmů dětí o dinosaury. S kolegyní jsme koncem loňského školního roku zaznamenaly, že si děti houfně hrají právě na dinosaury. Jejich hra však spočívala převážně ve vzájemném chytání a následném bojování. Tyto aktivity děti doplňovaly náležitými zvuky, výstižněji řečeno „skřeky“. Proto jsme se rozhodly, že dětem dinosaury spolu s prehistorickým světem nabídneme z jiného pohledu, zkrátka, že je seznámíme s jednotlivými druhy dinosaurů, s prostředím, ve kterém žili, s potravou, jíž se živili, i s péčí o svá mláďata. Promyšlení a příprava projektu proběhly během prázdnin a na děti na uvítanou v novém školním roce čekalo překvapení v podobě dinosaurů. Ti je vítali hned v šatně. Na zdi byla připravena dekorace dinosaurů hlídajících své hnízdo s 28 vajíčky – právě s tolika, kolik je dětí ve třídě. Každé vajíčko obsahovalo jmenovku dítěte, jeho značku a později i fotografi i. Ve třídě překvapení pokračovalo v podobě látkových dinosaurů, které děti dostaly jako dárek na přivítanou. Aby byl každý dinosaurus jedinečný, děti si ho samy pokreslily fixy na textil. Pomocí těchto nových kamarádů se děti vítaly po prázdninách a hrály hry na opakování jmen. Aktivity obsahující téma dinosaurů pokračovaly i nadále – děti stavěly „dinopark“, vybarvovaly obrázky dinosaurů, seznámily se s prací paleontologů pomocí obrázků a samy si odlily ze sádry kostru Tyrannosaura rexe, hrály „dinopexeso“, skládaly puzzle, a protože se jednalo o třídu dětí ve věku těsně před nástupem do základního vzdělávání, vypracovávaly pracovní listy s grafickými cviky i zaměřené na logické myšlení. Třída se během krátké doby opravdu proměnila v prehistorický svět. Děti vytvořily výstavku dinosaurů všeho druhu, výstavku knih a časopisů s dinosaury a ze všech koutů třídy „vykukovali“ dinosauři vytvoření různými výtvarnými technikami. Celý projekt vyvrcholil „dinosauriádou“ připravenou pro děti a jejich rodiny. Jednalo se o zábavné odpoledne, ve kterém děti se svými blízkými plnily úkoly motivované (jak jinak než) dinosaury. Tak například triceratopsovi pomáhali přenášet vajíčka, stegosaurovi pomáhali navlékat zásnubní korále a plesiosaurus je žádal o výlov potravy. Po náročných úkolech se mohli všichni zúčastnění občerstvit stylovým občerstvením – „dinokoláčem“ upečeným podle starodávné receptury, křupavými tyčinkami s příchutí přesličky, nápojem z divokých pomerančů a ti odvážnější mohli zkusit „dinovajíčka“, která děti vlastnoručně připravily. Dinosauriáda se stala ještě působivější tím, že všechny děti měly oblečeny „dinotrička“, která si v průběhu projektu samy malovaly. Po měsíčním „dinosaurování“ se děti s pravěkem rozloučili. Domů si odnášely nejen „dinoknihu“ plnou svých „dinovýrobků“, ale hlavně i povědomí o tom, že dinosauři nejsou jen obrazem bojů a agrese!