Týden pro naši Zemi
Zdeňka Zaviačičová, 4/2006I když je zima krásná a my si užíváme jejích darů s potěšením, přece jen se už těšíme, až shodíme oteplovačky a sněhule a všechno kolem se zazelená.V naší mateřské škole slavíme příchod jara každý rok několika akcemi: Vynášíme smrt ze vsi, jarně a velikonočně nazdobíme celou budovu, při tvořivém odpoledni s maminkami vyrábíme jarní dekorace a zdobíme kraslice, aletaké již po několik let nezapomínáme, že na jaře slaví svátek naše Země.Děti v naší mateřince už dobře vědí, že i Země může stonat a že její nemoci zpravidla způsobuje člověk. A tak se učíme, jak zeměkouli pomoci, jak jí ulehčit a jak žít, abychom byli spokojení nejen my lidé, ale i zvířata,ptáci, květiny a stromy.Vnímání a poznávání přírody se věnujeme průběžně po celý rok. Ale před oslavou Dne Země si navíc připomeneme a hravou formou i procvičíme správné třídění odpadu, poznáváme a vysvětlujeme si různé přírodní úkazy, dovídámese nové poznatky o počasí, zvířatech, rostlinách, vypravíme se do lesa, abychom navštívili lesního skřítka a jeho sestřičku vílu, které jsme na podzim uložili k zimnímu spánku.A každý rok zasadíme s dětmi Zemi k svátku strom. Je to už u nás pěkná tradice, děti se na sázení stromu vždycky těší a vymýšlejí mu"do vínku"krásná přání - aby krásně rovně rostl, aby měl dost deště asluníčka, aby ho nikdo nezlomil, nebo aby ho nepodťala sekačka (což se nám stalo před pár lety, sotva týden po zasazení stromku).Děti často vědí o ochraně přírody a životního prostředí víc než jejich rodiče, snažíme se proto s pomocí dětí do"Týdne pro naši Zemi"zapojit i jejich rodiny.Týden je málo, vím, ale nějak se začít musí. A rozvíjení vztahu k přírodě a vedení dětí k péči o náš společný domov by nemělo tím jedním týdnem ročně taky skončit.