Online archiv

Mám daleko raději anděly než čerty. A myslím, že děti všeobecně také. Na rozdíl od čertů jsou andělé vnímáni jako kladné nebeské bytosti, ze kterých člověk nemusí mít strach. Naopak. Proto jsem se v loňském roce rozhodla s dětmi adventní mikulášský týden prožít ve znamení andělů. Začalo to úkoly a vzkazy od andělíčka v adventních obálkách našeho kalendáře, pokračovalo povídáním v komunikačním kroužku o představách dětí, jaký je anděl, jak vypadá, jaké má vlastnosti, co dělá… Nechybělo vyrábění různých andílků z papíru či vlny, zpívání a malování. Při vyhledávání písní o andílcích jsem však moc neuspěla, a tak jsem si přetextovala písničku Evy Jenčkové Čerti v pekle. (Doufám, že se na mě za to nebude zlobit.) Tady je: /:Andílci se v nebi radují, zpívají a k tomu tancují:/. Když si ale pozor nedaj’ roztrhne se peřina a to potom tady dole sněžit začíná. /:Andílci se v nebi radují, zpívají a k tomu tancují:/ Juch! Když jsem dětem písničku u klavíru zpívala, některé holčičky se hned daly do tancování. A tak jsme společně se všemi dětmi vytvořili i andílkovský taneček. Písnička s tanečkem se stala přímo zimním hitem. Děti ho vyžadovaly každý den. Atmosféra těchto dnů byla radostná a pohodová. Téma andělů se začalo objevovat i ve volném kreslení dětí a jejich hrách. Kolegyně toho využila a dala se s dětmi do malování andělů. Asi ani nemusím psát, jak dětem zářila očka, když s Mikulášem přišel i anděl a ony hrdě prohlásily, že vědí, co andělé v nebi dělají, a předvedly svůj taneček s písní. Myslím, že jsem vsadila na dobrou kartu. Vždyť právě v dnešní době je třeba poukazovat především na dobrotu, laskavost, pohodu, lásku, klid, pomoc druhým… To vše vám andělé mohou poskytnout. Alespoň moje děti to mohly vloni poznat a prožít. Nevěříte? Tak to s anděly zkuste!