Online archiv

Touto básní to všechno začalo… Bude zima, bude mráz, s vaší dekou bude snáz. K tomu také pár dobrot, nalezencům přijde vhod. S blížící se zimou jsme se v naší mateřské škole rozhodli uspořádat dobrovolnou sbírku pejskům z Útulku pro nalezené psy v Ostravě--Třebovicích. Proto jsme neváhali a oslovili rodiče a děti o pomoc pro tyto chlupáče nasbírat dostatek teplých dek, aby bylo pejskům co nejtepleji. Nejen, že jsme od našich malých i velkých dobrodinců nasbírali hodně dek, ručníků, prostěradel apod., ale pejsci si mohou pochutnat na veliké spoustě dobrot a zkrátit si dlouhé chvíle bez páníčků hračkami, kterých byla také pěkná hromada. Všem nám udělalo velkou radost, že jsme mohli alespoň takto pejskům pomoci. Děti byly z celé akce velice nadšené a posílily si tak kladný vztah ke zvířátkům.

Pastýři, muzikanti, králové a jiné postavičky stojí v našem betlému na chodbě naší školky. Rodiče jsme požádali o spolupráci, dostali základní materiál a doma s dětmi vytvářeli opravdu krásné postavičky. Výsledek překvapil a potěšil všechny (opravdu se zapojili téměř všichni rodiče) a líbil se i dalším hostům mateřské školy. Druhý rok jsme betlém doplnili ovečkami, které jsme v tvořivém odpoledni zvládli ve třech třídách vyrobit z vaty, dřevěných hoblin nebo náplně do polštářů. Akce se znovu velmi vydařila. Dík patří učitelkám a hlavně rodičům, kteří si udělali čas pro své děti. Co přidáme příští rok?

Touto cestou nám dovolte poděkovat za krásně prožité dopoledne v požární stanici Lidická, kterou jsme díky ochotné mamince mohly s dětmi navštívit. Děti měly možnost si prohlédnout veškeré vybavení hasičského auta, potěžkat si příslušenství, které musejí hasiči při zákroku nést s sebou a samozřejmě si vyzkoušely posedět v hasičském autě a nasadit si helmu, čímž se z nich na okamžik mohli stát malí požárníci a požárnice. Na rozloučenou jsme si poslechli hasičskou sirénu. Všichni odcházeli s nezapomenutelnými zážitky a těšíme se na další návštěvu. Ještě jednou moc děkujeme!

Kolik z nás může říci, že umí kouzlit jako v pohádce, ví, co je to „tajné písmo“, „chemická zahrádka“, „barevné bublinky“…? Že vůbec nevíte, neznáte? To děti z Mateřské školy Komenského ve Šternberku už ano. Dozvěděly se to 19. září 2013, kdy za nimi přijel tým vědců a zaměstnanců Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Hrnečku dost!“ volaly děti na rostoucí pěnu ve zkumavce, s nadšením a otevřenou pusou pozorovaly měnící se barvičky duhy. Po krátké ukázce dostaly možnost si vše i samy vyzkoušet. Děti neskrývaly obrovské nadšení, když kouzelná zahrádka vykvetla, když rozluštily tajné písmo, či namíchaly bublinkový nápoj. Jako odměnu za absolvování „duhové chemie“ získaly všechny děti diplom a balónek. A jaká byla představa dětí o budoucím povolání? Ano, tušíte správně, většina by jich chtěla být „chemikem“. Děti v předškolním věku mají totiž obrovský zájem poznávat nové a zajímavé věci, zkoumat, experimentovat a objevovat. A naše mateřská škola chce dětem zajistit prostředí s dostatkem středí doh mnohostranných k hostranřených a přiměřených podnětů k jejich aktivnímu rozvoji a učení, motivovat je k pozitivnímu přístupu k přírodním vědám zábavnou formou, což bylo prvotním záměrem této akce. Chtěli bychom tímto moc poděkovat všem zúčastněným pracovníkům Katedry analytické chemie, a to Pavlíně Baizové, Jitce Součkové, Haně Staškové, Petře Táborské, Denise Vlčkové, Radimu Knobovi, Martinu Višňovi a Janu Petrovi za skvělý zážitek pro všechny děti. Samotnou mě překvapilo, jaký široký záběr mají aktivity pracovníků katedry nejen v oblasti práce s dětmi, ale i v oblasti výzkumu a jeho uplatnění např. v oblastech analýzy potravin a léků nebo při kontrole kvality životního prostředí. Věříme, že velmi netradiční, zajímavá a pěkná akce nebyla poslední a už nyní se těšíme na její pokračování.

Přicházejí pro děti nejkrásnější svátky v roce. Naučíme se zpívat novou vánoční písničku, zpíváme koledy. Čteme si pohádky s vánoční tematikou. Vybereme si jednu z vánočních filmových pohádek a společně ji zhlédneme. Popovídáme si o dojmech z této pohádky, co se nám nejvíce líbilo a proč. Pohádku namalujeme. Zahrajeme si na divadlo a pohádku si upravíme pro předvedení v družině. Využijeme dostupných materiálů v družině a použijeme je jako kulisy. Režii této dramatizace ponecháme zcela v rukou dětí. Naučíme se podle předlohy skládat papírový ubrousek k vánočnímu stolu. Vytvoříme si na stůl jednoduchou vazbu ze sušených rostlin, které jsme posbírali na podzim. Projdeme se po městě a prohlédneme si vánoční výzdobu.

V prosinci se to kouzly, zázraky a kouzelnými bytostmi jen hemží. A mezi významné průvodce kouzelným adventním časem patří také andělé… VÝTVARNÁ AKTIVITA Andělé z plsti

Když pozorujeme dítě, které si soustředěně hraje, vidíme radost, absolutní zaujetí vlastními nápady, nadšení, ale také vážnost a důležitost. Nezáměrnost. Dítě si nehraje proto, aby se učilo ani proto, aby se rozvíjelo nebo někomu chtělo udělat radost. Hraje si, protože si hraje rádo.

Tvrdí to MUDr. Jitka Kytnarová z Kliniky dětského a dorostového lékařství. Účastníkům podzimní konference organizace OMEP, jejímž tématem byla výchova ke zdravému životnímu stylu, vysvětlila, proč je obezita tak nebezpečná.

Mateřské školy stojí v současnosti před zásadní filozofickou otázkou. Chtějí plošně rozšířit svou, i tak velmi rozsáhlou zodpovědnost za zdravý fyzický, psychický i sociální vývoj dítěte o děti dvouleté a o povinný předškolní rok? Jaký díl zodpovědnosti zůstane na přirozených vychovatelích, rodičích? O tom, že je pro společnost příznivé socializovat jedince od nejútlejšího věku, není pochyb? Ale jaký přínos to bude mít pro dítě samotné? Jak pracovat s předškolním dítětem a tím ovlivňovat rodinu, do které jinak nemá nikdo přístup, to byla otázka, kterou si kladla konference OMEPu na téma: Zdravý životní styl předškolních dětí. Co je vlastně zdraví? Ve 20. století byla odpověď na tuto otázku jednoduchá. Nepřítomnost nemoci. V současné době, jak uvedla L. Šprachtová, tento problém nahlížíme celistvěji a interakčně. Jedná se o soubor fyzických a psychických faktorů ovlivněných prostředím. V mateřské škole je neformálním kurikulem zdravého životního stylu vhodně volený časový rámec dne, ve kterém se, podle potřeb dětí, vyskytují volný pohyb, spontánní hra, relaxace doplněné zdravým a pestrým stravováním a zastřešené bezpečným sociálním prostředím. Režim dne. Slovní spojení, které rodiče neradi slyší. Přitom čím menší dítě je, tím pevnější hranice mezi hrou a odpočinkem, pohybem a jídlem, dnem a nocí by měly být. Jen ty jsou pro dítě pevnou oporou a jistotou a dovolí mu jít dál do světa. Školní stravování je upraveno zákonem, což je jistě velká výhoda pro děti. Mnohé se s čerstvě připraveným a teplým pokrmem setkají jen ve škole. Jídelníčky mateřských škol jsou ve většině případů pestré. Jídlo se připravuje z čerstvých surovin. Polotovary ani koření a různá ochucovadla pokrmů se nepoužívají. A kuchařky bez nároků na příplatek a bez odborného vzdělávání připravují i dietní stravu např. pro celiaky. Když ale není zdravé stravování doplněno pohybem, který by se u dítěte předškolního věku, podle H. Dvořákové, měl skládat z 60 minut spontánních a 60 minut řízených aktivit denně, narušuje to nejen tělesný růst dítěte, ale i funkci těla, psychiku a vztahy. To vše dohromady tvoří zdravý způsob života, který je základem pro tvorbu postojů a hodnot. Pohyb pomáhá dítěti adaptovat se a vyrovnávat se s životními změnami. Naopak nezvládnutí vlastního těla, jakási motorická neobratnost, brání dítěti v komunikaci s okolím a v jeho úspěšném začlenění se do společnosti. Mnohdy se pak dítě stahuje do virtuálního světa, který mu nabízí jednoduchá řešení, která ale v reálném životě nefungují.

Takovou zkušenost má výtvarnice Patricie Koubská, jejíž obrázky známe nejen z řady knih, ale také z časopisu Informatorium 3-8.

Emoční inteligence dítěte a její rozvoj

„Já ti to pofoukám, jo,“ říká pětiletá Janička a hladí panenku, která si zrovna „rozbila koleno“. „Stejně ji to nebolí, protože není živá,“ zlobí se Honzík. Panenka je přece hračka stejně jako autíčko, se kterým tak rád bourá do ostatních hraček. Autíčko to vůbec nebolí! Nebo snad ano?